09.07.2023
Dres ligového týmu Českých Budějovic ve více než devadesátileté historii oblékli vedle domácích borců také hráči s kanadským, americkým, ruským, běloruským, kazašským, bulharským nebo slovinským cestovním pasem. Po rozdělení Československa se přidružilo několik Slováků. Vzácným případem se stali dva Finové – obránce Janne Laukkanen, jenž odehrál tři zápasy v play off 1993–94 a útočník Markku Tähtinen, který nastoupil dvakrát v sezoně 2009–10.
Č. BUDĚJOVICE – Po rozpadu federace čekal hokejisty premiérový ročník samostatné české soutěže označené jako extraliga. Budějovický tým vedený Jiřím Vrbou a hrajícím asistentem Vladimírem Caldrem skončil v základní části druhý za Kladnem. V závěrečném 44. kole na domácím ledě deklasoval mužstvo Olomouce 8:3 a stejného soupeře, který byl v tabulce sedmý, přivítal o tři dny později, přesně 16. března 1994, na startu čtvrtfinálové série play off. Téhož dne v časných hodinách nasedli do vozu klubový sekretář Vladimír Plánička s anglicky hovořícím autorem těchto řádků a zamířili na ruzyňské letiště pro trumf do sestavy – Janneho Laukkanena.
Rodáka z Lahti (19. 3. 1970) ozdobil daleko pestřejší hokejový životopis než druhého Fina v budějovických službách Markku Tähtinena (10. 4. 1978), jenž pod Černou věží v sezoně 2009–10 kratičce nakoukl do ofenzivních řad. Obránce Laukkanen dorazil s vizitkou čtyř odehraných ročníků v SM liize, účasti na ME osmnáctiletých, MS dvacetiletých, dvou světových šampionátech nejvyšší kategorie, olympijském turnaji a Kanadském poháru. Na MS v Praze 1992 se stal semifinálovým hrdinou týmu Suomi, když v duelu s domácí reprezentací v 58. minutě vyrovnal na 2:2. Seveřané zvítězili v nájezdech a nakonec brali stříbro po porážce od Švédů. Čechoslováci dosáhli na bronz.
Vyzvednutí elitního finského beka z letištního terminálu se proměnilo v hru o minuty. Kapitána HPK Hämeenlinna – v tomto klubu pár měsíců předtím působil budějovický centr Radek Ťoupal, jenž také oslovil zvučnou posilu – bylo nutné bleskově vyfotografovat, zajistit mu registraci v sídle hokejového svazu a podřimujícího rychle převézt do jihočeské metropole. Akce se vydařila, finský hráč po nezbytné regeneraci ve Fitness centru Pouzar vklouzl do budějovické kabiny a připravil se k utkání. Z Vídně se vrátil Roman Božek, z Mannheimu přicestoval Jiří Lála, jenže tým od břehu Vltavy prohrál oba domácí duely i třetí v Olomouci a nečekaně uvolnil cestu budoucímu šampionovi.
Ve třech vystoupeních, která stihl odehrát mezi mantinely české extraligy, bojoval Janne Laukkanen jako lev. Vygeneroval jednu gólovou asistenci a rozhodně si nemohl stěžovat na nedostatečné vytížení. Podle zákulisních informací nešetřil aktivitou ani v rámci každovečerního teambuildingu. Kariéru si prodloužil o devět úspěšných sezon v zámořské NHL. Během zimy 1994–95 se objevil v barvách Quebec Nordiques. Dva ročníky absolvoval coby opora Ottawy Senators, tři roky strávil v Pittsburgh Penguins. Loučil se čtyřmi zápasy za Tampu Bay Lightning na konci období 2002–03. Za Finsko připojil další dva šampionáty, dvě bronzové olympiády a Světový pohár. Víc nedovolilo zdraví.
Ladislav Lhota
