Někdejší kondiční trenér Slavoje a Motoru Arnošt Binter se přehoupl přes devadesátku

01.09.2018

Na postu kondičního trenéra u hokejového týmu se stal Arnošt Binter průkopníkem. Povolal jej František Mizera po sestupu budějovického Slavoje z nejvyšší soutěže roku 1963. Nový člen realizačního týmu vedl fyzickou přípravu, do níž prosazoval všestrannost a novinky v podobě lyžařského výcviku, cyklistických etap, veslování na pramicích nebo zátěžových testů. Končil v sezoně 1969 – 70. Letos 22. července svěže oslavil devadesátku.


Č. BUDĚJOVICE – Narodil se v Bratislavě, kde tatínek, původem Budějovičák, vykonával právnickou praxi. Maminka pocházela z Jindřichova Hradce. Na český jih spěchala rodina zpátky se vznikem fašistického Slovenského štátu v devětatřicátém. Pozdější studium nasměrovalo Arnošta Bintera ke kantořině. S aprobací tělocvik – čeština začínal na učilišti národního podniku Motor, jednatřicet let působil na stavební průmyslovce v jihočeské metropoli.

Počátkem šedesátých let se objevil mezi hokejisty. Oslovil ho František Mizera, funkcionář sestupujícího Slavoje. „Potřebovali asi nějaký impulz, aby se dostali zpátky do ligy. Drželo jim palce veškeré obyvatelstvo. Chopil jsem se toho a zavedl netradiční věci. Třeba, že po sezoně museli jet hráči na lyže. Chtěl jsem hráčům dokázat, proč jsou na tom tak, jak na tom jsou,“ usmívá se celoživotní tělocvikář, jenž inicioval zavádění lyžařského výcviku do českých škol v sedmdesátých létech minulého století.

Méně přemýšlivých sportovců bylo vždycky dost

Další novinkou, kterou Arnošt Binter prosadil u tehdy druholigového týmu, byly zátěžové testy. Dodnes uchovává výsledné grafy. Hráči museli odběhnout čtyřikrát za sebou šedesátku, potom je čekalo šestnáct šedesátek. Taky je poslal na kolech – kdo si co sehnal – do Vyššího Brodu, odkud se vraceli po Vltavě na pramicích. „Získávali kondici a museli reagovat na šlajsnách. Nejen pažemi, ale i rozumem. Chtěli jsme je v tom povzbudit, neboť méně přemýšlivých sportovců bylo u nás vždycky dost,“ mrká šibalsky.

K aktivizaci mozkových buněk sloužila rovněž herní cvičení, která kondiční trenér aplikoval do hokeje například podle basketbalu. Spoluorganizoval letní soustředění na ostrově Pagu v Chorvatsku nebo v rumunském letovisku Mamaia. „Hoši trénovali na plážích za přítomnosti rekreantů a nechtěli se shodit před tou kulisou, takže makali naplno. Jen si někteří dostatečně neuvědomili, že když plavou do moře, musejí plavat zpátky,“ říká muž, který v zimním období působil i na střídačce. „Nemíchal jsem se do koučování, ale dbal jsem na disciplínu, aby naše hvězdy nediskutovaly s rozhodčími,“ popisuje.

Letěl do Košic pro Vladimíra Pláničku

Vedení klubu pověřilo Arnošta Bintera důležitým bafuňářským úkolem přivézt létě 1969 z východoslovenských Košic brankářskou posilu. V hledáčku se nacházel reprezentant Jiří Holeček, nakonec přicestoval Vladimír Plánička. Na letišti Hosín bylo připravené aerotaxi s pilotem Douchou. Odlet se zdržel kvůli technickému problému. Na palubu odmítl nastoupit politicko výchovný pracovník Josef Falta, který byl pověrčivý, a tak letěl pouze kondiční trenér se synkem. „Vezl jsem v tašce sedmdesát tisíc jako druhou splátku za přestup. Přebíral to v Košicích jakýsi major a hodně se bránil dát mi potvrzení. Po návratu jsem zjistil, že to byly černé peníze,“ prozrazuje.  

Původně závodní cyklista si užil v hokejovém prostředí spoustu legrace. Nejraději vzpomíná na proslulého šoumena Josefa Buřiče, jehož kousky se tradovaly široko daleko. Při zájezdu do Itálie bavil diváky groteskami na bruslích, aby jim kompenzoval nudnou podívanou na hru, které moc nerozuměli. V Karlových Varech řídil jako velitel hasičské cvičení v hotelovém patře, kde byla ubytovaná budějovická výprava. Asistenta mu dělal Josef Cvach. Záležitost s vytopenou budovou a vyděšenými hosty se musela pracně žehlit. „Pepík Buřič byl velice schopný hráč a přátelský člověk. Udržoval atmosféru v kabině,“ chválí dávného svěřence.

Ještě v sezoně 1969 – 70 pomáhal Arnošt Binter připravovat tréninky Vlastimilu Hajšmanovi. Potom se soustředil na oblíbené lyžování. Po olympiádě 1998 se stal předsedou úseku snowboardingu při českém lyžařském svazu. Spolupracoval s trenéry akrobatického lyžování a snowboardistů. Vvytvořil systém tréninku. K tomu mu posloužilo také tréninkové zařízení Aleše Valenty ve Štítech. Stále je aktivní. „Nejvíc mě naplňuje práce v komisi fair play Českého olympijského výboru a funkce předsedy komise lyžařů při České obci sokolské,“ svěřuje se čerstvý devadesátník, jenž často pobývá na chalupě u Českého Rudolce. Vychoval pět synů, těší se z třinácti vnoučat a sedmi pravnoučat.

Ladislav Lhota  



Krátké zprávy
18. 07. 2019 Devadesátých devátých narozenin se dnes dožívá někdejší útočník i obránce Václav Lenc, jenž začal hrát za ligový tým AC Stadionu České Budějovice v roce 1938. S přestávkami působil v pozdějším Slavoji do roku 1958. Vyzkoušel i trenérskou pozici, především u budějovické mládeže. Byl také výborným fotbalistou. Stále si udržuje přiměřenou kondici, nechyběl ani na vernisáži hokejové výstavy v Jihočeském muzeu na konci minulého roku.
17. 07. 2019 Jednačtyřicetiletý obránce Petr Gřegořek, který je mistrem světa z roku 2010 a hrával extraligu v několika týmech včetně Českých Budějovic, prodloužil spolupráci s týmem HC Milevsko 2010,. V barvách účastníka Krajské ligy začal rodák z Českého Těšína hostovat v prosinci 2018, od počátku přípravy na ledě před sezonou 2019 -20 se ujme funkce hrajícího trenéra.
17. 07. 2019 Dvaatřicetiletý forvard David Kuchejda se v lednu 2016 vypravil z mateřského Motoru České Budějovice na německý led a bude tam pokračovat i v následující sezoně. Postupně v nižších soutěžích vystřídal kluby EHC Bayreuth Tigers, EC Kassel Huskies, EHC Lausitzer Füchse. Nyní se chystá do týmu Eispiraten Crimmitschau. V minulosti hrával také za jihočeské celky Tábora a Písku.
Archiv krátkých zpráv...
Partneři
Nejčtenější články Videogalerie Ikona pro váš web