20.11.2015
Letos v dubnu oslavil čtyřicítku, ale na ledě se pohybuje, jako by léta nepřibývala. František Ptáček, rekordman v počtu odehraných zápasů v české extralize, odehrál čtyři a půl ze svých třiadvaceti sezon mezi elitou za České Budějovice. Nebýt bezprecedentního únosu celého klubu do Hradce Králové v roce 2013, působil by zde možná dodnes. Ve 24. kole 1. ligy se vrátil na budějovický led alespoň v dresu Kladna a stal se aktérem nebývalé přestřelky (Motor zvítězil 9:7).
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Kariéra Františka Ptáčka nabrala vrcholový kurz v sezoně 1993 – 94, kdy šikovný obránce pomohl pražské Slavii postoupit do nejvyšší domácí soutěže, a zároveň naskočil k první trojici zápasů v dresu Sparty. Pod sparťanskou vlajkou prožil své nejlepší sezony – získal čtyři tituly, jednu stříbrnou medaili a tři bronzové. Čtvrtý bronz přidal loni v brněnské Kometě. Zahrál si také v Karlových Varech, po nuceném odchodu z jihu Čech pokračoval v Hradci Králové a Brně.
Účastník MS osmnáctiletých v Polsku 1993 (bronz) a MS dvacetiletých v Kanadě 1995 (6. místo), také seniorský reprezentant (25 utkání, 1 gól) a někdejší kapitán Sparty i Českých Budějovic se jako druhý hokejista v historii po Josefu Řezníčkovi přehoupl přes hranici tisícovky extraligových zápasů. Od sehrání 1 036. duelu, což se mu povedlo 21. září 2012 v budějovickém dresu proti Liberci, se usadil v pozici absolutního rekordmana, kterou drží dodnes. Na kontě má 1 209 startů. Posledních pět si připsal začátkem letošního ročníku v Brně.
Při říjnovém odchodu z jihomoravské metropole jste nezvažoval návrat pod Černou věž, kde jste už jednou zapouštěl kotvu?
Ptal jsem se na tu možnost, ale prostě nebyl zájem. Informaci jsem dostal přes agenta, takže nevím, na čem to ztroskotalo. Na druhou stranu chápu, že Motor v té době vedl tabulku a nikdo nebyl zraněný. Beru to sportovně.
Kladno je pro vás dobrá varianta?
Určitě. Co se týče hokeje, tak samozřejmě máme nějaké cíle a doufám, že je budeme naplňovat co nejdéle. Zároveň můžu bydlet doma a nemusím zařizovat věci, které se netýkají sportovní činnosti, ale patří k osobnímu životu.
Doma jste v rodné Praze?
Zatím jo. Mám zázemí v Praze i Budějovicích a momentálně jsem doma tam, kde to mám blíž do práce.
Svého času jste nahlas mluvil o tom, že zůstanete Jihočechem. Do jaké míry zůstávají v platnosti vaše slova?
S ohledem na hokejové cestování se to odkládalo a odkládá. Uvidíme, co přinese budoucnost. Díky zázemí, které mám v Budějovicích, mohu říkat, že jsem tady také doma. Když jsem tady hrál, počítal jsem s tím, že zůstanu. Pak se stala ta nemilá věc, že odstěhovali náš klub a všechno se změnilo. Člověk si něco přeje a naplánuje, ale stejně je všecko jinak. Přijímám to, jak to je, a zatím si nechávám otevřená vrátka. Uvidím, kde se nakonec usadíme jako rodina.
Čili nevylučujete, že se z vás stane Budějovičák?
Nevylučuju. Může k tomu dojít i po skončení aktivní hráčské dráhy. Ale jsem už trochu vyléčený z plánování, těšení se a vymýšlení, co bude dál. Ve sportu se věci mění opravdu ze dne na den.
Díky prvoligovému angažmá v Kladně jste se nyní objevil pod střechou Budvar arény jako soupeř domácího Motoru. Jaký si odnášíte dojem?
Na počátku letošní sezony jsem určitě nedoufal v něco takového. Potom jsem se těšil, když jsem věděl, že přijedu, ale mrzí mě, že jsme nevyhráli. Pro diváky to byl dobrý zápas a pro oba týmy výstraha, že takhle se nedá praktikovat obranná hra, pokud chceme pomýšlet na nejvyšší mety.
Padlo šestnáct gólů, z toho devět do kladenské klece. Střelecké manévry podobného rozsahu zrovna nebývají na denním hokejovém pořádku, že?
To rozhodně ne. Doufám, že se z toho poučíme. Víme o chybách, ke kterým došlo. Týkaly se dobruslování, hlídání volných hráčů a podobně. Klasika. Párkrát jsem zažil podobnou přestřelku, ale moje vzpomínky se vážou k dřívějšímu datu, kdy se ještě hrával takový hokej na vypocení. Ten současný je mnohem poctivější do obrany, proto nepadá tolik gólů. Dneska šlo o výjimku.
Vnímal jste během zápasu staré známé prostředí?
Samozřejmě. Nastaly pozitivní změny k lepšímu, ale pro mě to není novinka. Byl jsem se už podívat na pár utkání. Musím říct, že v extraligové éře tady často nebývala taková atmosféra a vysoké návštěvy.
Přerušil jste svoji neuvěřitelnou šňůru extraligovým zápasů. Zabýváte se myšlenkami na její prodloužení?
Bylo by to příjemné, ale teď koukám na to, abychom se s Kladnem co nejlépe umístili a získali výhodnou pozici pro play off a do bojů o baráž. Když se tam dostaneme, tak uvidíme, co bude. Ještě to je hodně daleko.
Spatřujete velké rozdíly mezi extraligou a první ligou?
Existují názory, že člověk přijde z extraligy o soutěž níž a bude tady jako Jarda Jágr. Ale tak to není. Všichni kluci, kteří pendlují mezi oběma ligami, dobře vědí, že hokej v první lize je stejně náročný jako ten extraligový. Tahle soutěž se dá dost srovnávat s extraligou. Má vysoké tempo. Měl jsem strach, že se stane ze mě úplný profesor. Tato obava se nenaplnila a jsem za to rád. Kvalita některých týmů je opravdu hodně vysoká.
Vyhýbala se vám zranění. Platí to stále?
Musím zaklepat na dřevo, ale měl jsem zatím štěstí, že zdravotní trable chodily oklikou. Proto mám na kontě tolik zápasů.
Ladislav Lhota
