22.08.2015
Osmatřicetiletý Lukáš Zíb prožil v letním pohárovém duelu s Třebíčí vydařený comeback do budějovického Motoru. Prokázal zkušenost a herní přehled, na účet si připsal asistenci na vítězný gól Josefa Straky a neošidil diváky o svoji pověstnou kanonádu od modré čáry. Jeho více než čtrnáctiletá absence v mateřském klubu však neměla rekordní trvání. Jiný odchovanec Zdeněk Šperger si předloni našel cestu do motorácké šatny po dlouhých sedmnácti létech.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Zíbova přestávka mezi posledním a předposledním zápasem v budějovických barvách trvala čtrnáct let, pět měsíců a patnáct dní. „Na poslední zápas před mým odchodem si vůbec nepamatuju,“ přiznává obránce s pravým držením hole (takových není nikdy dost). Archivy prozrazují, že Lukáš Zíb v sestavě extraligového týmu od Černé věže figuroval naposledy v neděli 4. března 2001. Hrálo se 51. kolo základní části a Jihočeši v pražském Edenu podlehli Slavii 4:5.
Výsledek nasměroval „sešívané“ do play off, zatímco poražení hosté nabyli jistotu, že jim sezona končí zároveň s 52. kolem. Do utkání s Kladnem (porážka 2:6) už trenéři Pouzar a Tlačil neposlali tehdy čtyřiadvacetiletého Zíba, pro něhož se posledním domácím vystoupením stala televizní dohrávka 50. kola proti Litvínovu 1:4 v sobotu 3. března 2001, kdy nastoupil v obranné dvojici se Stanislavem Jasečkem. Při své derniéře na pražském ledě válčil po boku Ladislava Čierného.
Část sezony 2000 – 2001 odehrál Lukáš Zíb ve Zlíně výměnou za Pavla Mojžíše. Vrátil se na zbytek ligových bojů a potom odstartoval anabázi po domácích i zahraničních stadionech, která se protáhla na celých čtrnáct ročníků. Nenastoupil sice za Edmonton Oilers, kde byl draftovaný, ale jeho služby využily tři ruské kluby, po jednom finském a německém, a pět účastníků české extraligy. Na kontě má 757 extraligových utkání, 108 gólů, mistrovský titul s Třincem v roce 2011 a šestatřicet zářezů v reprezentaci.
Návrat do rodného města a mateřského klubu mu stále častěji vrtal hlavou. „Probírali jsme to s Alešem Kotalíkem a hledali možnosti. Skutečné aktuální to začalo být v uplynulé sezoně. Ve Vítkovicích jsem měl smlouvu ještě na příští rok, ale lidé z vedení mi naznačili, že pokud si něco najdu, nebudou mi bránit v odchodu. Jednání s Motorem se trochu protáhlo, protože se řešilo víc věcí, ale dopadlo to dobře a jsem tady,“ těší bezmála stokilového obránce, jenž trénoval přes léto podle svých zažitých zvyklostí a cítí se dobře připravený.
Domácí zápas proti Kladnu v 1. kole Regionálního poháru ještě sledoval z tribuny, ale ve 2. kole s Třebíčí už nastoupil ve dvojici s Jánem Muchou. Zpočátku jej trochu svazovala zodpovědnost, ale potom se rozehrál k výkonu, který se od něho na českém jihu očekává. Trenéři hleděli využít Zíbovy střelecké schopnosti ve všech devíti přesilovkách. Dokonce kvůli tomu porušili pravidelnou rotaci celistvých pětek, do nichž extra nasazovali vyhlášeného snajpra.
Pověstmi opředené pumelice od modré čáry tentokrát neskončily gólem, ale maska brankáře Vejmelky ve dvou případech nepraskla jen zázrakem a útočník Wasserbauer opouštěl České Budějovice s rukou na pásce. „Pokud jsem někoho zranil, tak se moc omlouvám. Určitě v tom nebyl záměr,“ dušuje se autor obávaných nápřahů. „Líbila se mi atmosféra i samotný hokej. Musím ocenit, že jsme dokázali rychle reagovat na změnu herního rytmu, se kterou přišla Třebíč ve třetí třetině,“ vyzdvihuje.
Do přípravných zápasů a prvoligového soupeření půjde Lukáš Zíb s tradiční sedmičkou na dresu, kterou nosí velkou část své kariéry. V Motoru patřilo toto poněkud magické číslo doposud Danovi Růžičkovi (momentálně je zraněný), ale to už neplatí. „Dan za mnou sám přišel a sedmičku mi nabídl. Velmi jsem mu za to vděčný,“ říká upřímně hokejista, jehož zkušenosti a úspěchy budí respekt u mladších spoluhráčů.
Ladislav Lhota
