05.11.2015
Nedá se říct, že by Český Krumlov historicky patřil k nejsilnějším hokejovým baštám v regionu. Týmová hra na bruslích ale má pod starobylým zámkem svoji tradici i pulzující současnost. Ve druhém roce nového milénia se A-tým nakrátko probojoval do 2. ligy a někteří odchovanci se prosadili ve vyšších soutěžích. Následovníci zdejších průkopníků, kteří pod hlavičkou Sokola v roce 1935 dali dohromady první družstvo, si nyní připomenou osmdesáté výročí.
ČESKÝ KRUMLOV – Němečtí obyvatelé, kterých tady po založení republiky stále zůstávala většina, začali povozovat organizovaný hokej o něco dřív. Hřiště měli v prostoru dnešních tenisových kurtů a střetávali se pravideně s německými kluby. Několik českých nadšenců do toho poprvé praštilo v pětatřicátém. Zbudovali si kluziště s nízkými mantinely a bez osvětlení zhruba v místě současného stadionu u břehu Chvalšinského potoka.
K prvníhm hokejistům české národnosti patřili bratři Buchtelové, Ludvík Stropek, Antonín Podruh nebo vynikající brankář Karel Přibyl. Mužstvo si vystačilo s přátelskými zápasy a nezapojovalo se do žádných soutěží. Na dorosteneckou či dokonce žákovskou kategorii nebylo v počátcích krumlovského hokeje ani pomyšlení. Období druhé světové války nepřálo sportu, tudíž ani bruslařům, kteří se však po osvobození znovu sešli v Soko
Hlavními iniciátory obnovení činnosti byli inženýr Zoch (reprezentant ČSR ve volejbale), Václav Puffer a Ludvík Štěpánek. Tréninky a poměřování se soupeři probíhaly na rybníce Ledový, kde vzniklo hřiště sloužící rovněž k rekreačnímu bruslení veřejnosti. Mantinely byly nízké a osvětlení tvořilo pouze několik lamp, pod nimiž se dalo bruslit, ale těžko se hledal černý kotouč.
Úpravou ledové plochy se zabývali členové hokejového oddílu. Ručními hrably nahrnuli sníh k mantinelům a následně lopatami vyházeli mimo hřiště. Hladké zrcadlo se poté vyrábělo pomocí sudu s vodou, který se tahal na sáních se zavěšeným hadrem na zádi. Na hadr se vypouštěla voda a roztíráním vznikala finální glazura. Základem však byla teplota pod bodem mrazu, bez níž kluziště nemohlo fungovat.
Pod tíhou vyházeného sněhu a při zápasech také pod hloučky diváků často praskal ledový příkrov. Aby se tomu zabránilo, prosekával se kolem hřiště volný pás a hokejisté se díky tomu pohybovali na plovoucí kře. V roce 1947 se bruslící sokolové dočkali instalace nových mantinelů, které už dosahovaly výšky čtyřiceti centimetrů.
Ve svých počátcích nemělo družstvo potřebné vybavení pro hráče. Místo dresů sloužila trička z volejbalového oddílu. Holeně se zpravidla chránily jen provizorně. Výstroj tvořily civilní kalhoty, svetry a rukavice. Postupně se však zlepšovaly podmínky. Brankař Štěpánek si sám vyrobil drátěnou ochranu obličeje, kterou používal jako jeden prvních v republice. Hokejky měly lepenou čepel nebo pocházely z dílny hornoplánského truhláře Brejchy. Říkalo se jim brejchovky.
Jako zázemí sloužila dřevěná budova se společnou lokálně vytápěnou šatnou pro hokejisty i milovníky rekreačního bruslení. Nechyběla ani samostatná místnost pro správce, kde se prodávaly vstupenky a teplý čaj. První oficiální zápas vybojovali Krumlovští se Sokolem Kremže, který v předcházejících létech vykazoval dobrou výkonnost. Pro nezkušený krumlovský celek byla porážka 3:8 přijatelná.
Od roku 1948 měl Český Krumlov zastoupení v okresním přeboru dospělých. Mužstvo doplnilo několik jednotlivců ze zaniklého oddílu v Křemži. Do období kolem roku 1960 spadaly první snahy o vybudování umělé ledové plochy. Nabízelo se řešení spojit stavbu zimního stadionu s probíhající rekonstrukcí a modernizací místního pivovaru. Tam se nacházelo zánovní chladicí zařízení, jehož kapacita by se dala v chladnějším podzimu a v zimě využít k výrobě ledu.
Myšlenky propojení hřiště s pivovarem se chopila skupina hokejových nadšenců v čele s veteránem krumlovského hokeje Václavem Pufferem a přemýšlela o stavbě v blízkosti pivovaru na bývalé Říhově zahradě (dnešní parkoviště pod poštou). Bohužel, zůstalo jen u přání. Chyběla projektová dokumentace, ale i zájem a podpora příslušných orgánů. Neusnuly však elán a nadšení v duších hokejistů.
Počátkem sedmdesátých let obnovili členové oddílu své úsilí postavit zimní stadion. Jejich podnět našel roku 1973 pochopení městských a okresních orgánů a přiblížila se realizace dávného snu. Bylo však nutné vypracovat projekt, získat finanční prostředky a po zařazení do programu Akce Z také zajistit dobrovolníky k odpracování potřebného počtu brigádnických hodin, jakož i zápůjčku vhodné mechanizace ze státních podniků. Hodně se tehdy angažoval vedoucí stavebního odboru MěNV M. Podhola.
Stavební práce započaly v roce 1974 položením základní betonové desky, vyzdívkou ochozů a rekonstrukcí osvětlení. Zatěžkávací zkouška základní desky se chystala již v sezoně 1974 – 1975 při zajišťování přírodního ledu, ale nepříznivé počasí bylo proti. Nepodařilo se odehrát ani jeden zápas. Krumlovští přesto zvládli v roce 1975 vyrobit umělý led. Nešlo by to bez obětavého přispění stavařského mistra Karla Fišera a dalších členů oddílu. Miroslav Mráz prováděl opravy a dodělávky ještě během prvního utkání.
Od jara do podzimu 1999 došlo k zastřešení zimního stadionu. Provoz pod střechou slavnostně odstartoval 28. října celodenním programem. Představila se všechna mládežnická družstva a večer sehráli muži Slavoje mistrovské utkání krajského přeboru se Spartakem Pelhřimov. Velmi citelně však zasáhly klub ničivé povodně o tři roky později. Rozbouřený vodní živel se v srpnu 2002 přehnal ve výši jednoho metru nad úrovní hrací plochy a kompletně zničil kabiny s klubovými kancelářemi.
Zrovna před sezonou, kdy A-mužstvo poprvé v historii mířilo do 2. ligy, bylo nutné demolovat trosky hokejového zázemí a narychlo přistoupit k provizoriu. Krumlovští podnikatelé poskytli stavební buňky, které po smontování začaly sloužit jako šatny. Na rozdíl od ligové účasti, která vydržela jedinou sezonu, sloužila nouzová stavební úprava až do roku 2014. Celých dvanáct let se lídrům klubu a města Český Krumlov nedařilo najít společné východisko.
Teprve loni na druhý pokus obdržel HC Slavoj dotační podporu z programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. K získání dotace byl nutný třicetiprocentní finanční podíl žadatele, který se podařilo zajistit z městské pokladny. V srpnu 2014 začala výstavba toužebně očekávaných kabin a dalších klubových místností. Kolaudace proběhla letos v březnu. Všichni hráči a funkcionáři si od výrazného vylepšení zimního stadionu právem slibují rozšíření zájmu o mládežnický sport.
Oficiální otevření budovy přiléhající ke stadionu nastane v sobotu 7. listopadu 2015, kdy si všichni slavojácí zároveň připomenou osmdesáté výročí zdejšího hokeje. Pozvánku dostali současní i bývalí hráči a trenéři. Počítá se s velkou účastí fanoušků, kteří mohou sledovat turnaj krajských žákovských výběrů a od 17 hodin podpořit první tým Slavoje v duelu Krajské ligy s Jiskrou Humpolec. Zasloužilí členové klubu obdrží čestná uznání od zástupců ČSLH, ČUS i města Český Krumlov.
Karel Kašák
(redakční úprava a mezititulky jchokej.cz;
původní text vznikl pro listopadové vydání Novin města Český Krumlov)
