15.07.2017
Osmatřicetiletý Andrew Ference, první Kanaďan, který nastoupil v ligovém dresu Českých Budějovic (31 utkání a 5 gólů v 1. lize a baráži 2004 – 05, 21 utkání a 2 góly v extralize 2012 – 13) ohlásil v zámoří definitivní konec hráčské kariéry. Rodák z Edmontonu (17. března 1979) uzavřel šestnáctileté působení v NHL, během něhož si připsal 907 startů v základní části a 120 v play off. Hrál za Pittsburgh, Calgary, Boston (vítěz Stanley Cupu 2011) a Edmonton.
EDMONTON / Č. BUDĚJOVICE – Podsaditý obránce s typickým kanadským důrazem byl vychovaný k přímočarému způsobu hry a tvrdé práci. Od tří do šestnácti let hrál za mládežnické týmy v Edmontonu, poté se přesunul za hokejem do USA. Nastupoval za Sherwood Park (AMHL), Portland Winter Hawks (WHL – zde ho trénoval Július Šupler), Kansas City Blades (IHL). S Portlandem se roku 1998 stal vítězem prestižního Memorial Cupu, o rok později reprezentoval Kanadu na MS dvacetiletých (stříbro).
Slavnou NHL začal hrát za Pittsburgh Penguins v sezoně 1999 – 2000. První dva roky pendloval mezi 1. týmem a farmou ve Wilkes Barre. Do základní sestavy Pittsburghu ho zařadil kouč Ivan Hlinka. Za spoluhráče tehdy měl Jaromíra Jágra, Martina Straku či Roberta Langa. V sezoně 2002 – 03 byl trejdovaný do Calgary, s týmem Flames okusil finále Stanley Cupu 2004. Spoluhráč Roman Turek ho v příští sezoně během výluky NHL přivedl do Č. Budějovic, kde společně pomáhali s návratem do extraligy.
Andrew, jenž nosí ještě další dvě křestní jména, James a Stewart, poskytl tehdy rozhovor časopisu Hokejklub. „Roman Turek byl první, kdo mě kontaktoval. Potom se ozvalo klubové vedení. Zapůsobilo na mě, že mužstvu, které nehraje nejvyšší soutěž, šli pomoci hráči jako Prospal, Dvořák nebo Martínek. Všichni chtějí přispět k návratu mezi českou elitu, takový přístup oceňuji,“ uvedl po svém příchodu v prosinci 2004.
Svěřil se také s prvními dojmy. „Je to pro mě vzrušující. Jsem poprvé v Evropě, na kontinentu se starou historií, množstvím krásných staveb. Přes Vánoce chci zůstat v Čechách, snad budu mít čas navštívit některá místa. Po hokejové stránce jsem smířený s tím, že první dva nebo tři zápasy budou hodně těžké. Ale jsem přesvědčený, že účinkování na českém ledě mi prospěje,“ vyjádřil naději, která se mu vrchovatě naplnila po úspěšném završení baráže a postupu budějovického týmu do extraligy.
Nezapomněl se zmínit také o vzdálených příbuzných v Praze, Košicích a na Ukrajině. „Moji prarodiče pocházeli ze Slovenska, do zámoří odešli krátce po druhé světové válce. Rodiče se již narodili v Kanadě,“ vysvětlil Andrew Ference, jehož maminka s tatínkem se objevili v hledišti Budvar arény při utkání 51. kola 1. ligy s Chomutovem v sobotu 12. února 2005 a tleskali domácímu vítězství 4:2. Syn jim ale neudělal moc velkou radost, neboť byl vyloučený za krosček na pět minut plus do konce zápasu.
Z jihočeské metropole se A. J. S. Ference vrátil do rodné provincie Alberta a do týmu Calgary. V únoru 2007 ho vyměnili do Bostonu Bruins, jehož dres oblékal v následujících šesti sezonách (vítěz Stanley Cupu 2011, finalista 2013). Během výluky zámořské soutěže v úvodu ročníku 2012 – 13 pomáhal znovu budějovickému Mountfieldu. Od sezony 2013 – 14 se stal hráčem a zároveň ihned kapitánem Edmontonu Oilers. Ročník 2015 – 16 v barvách Oilers ukončil předčasně po odehrání šesti zápasů a operaci bedra. Víc už na ledě nestihl a když mu vypršela čtyřletá smlouva, ohlásil letos v červenci konec kariéry.
Do výčtu Ferencových úspěchů náleží zisk individuální trofeje King Clancy Award v roce 2014. Na kontě má i kuriózní zápis coby jeden z půltuctu hokejistů, kteří vedle zisku Stanleyova poháru vybojovali postup z české druhé nejvyšší soutěže do extraligy. Stejný kousek dokázali Jaroslav Pouzar (postup s Motorem Č. B. 1970, SC s Edmontonem 1984, 85 a 87), Roman Turek (postup s Č. B. 1992 a 2005, SC s Dallasem 1999), Stanislav Neckář (postup s Č. B. 2005, SC s Tampou Bay 2004), Jiří Hrdina (postup s D. Trenčín 1983, SC s Calgary 1989 resp. Pittsburghem 1991 a 92) a Richard Šmehlík (postup s Vítkovicemi 1988, SC s New Jersey Devils 2003).
Kanadský sympaťák a otec dvou dcer nebyl činný jen mezi mantinely. Díky své popularitě se efektivně zapojoval do řady charitativních a enviromentálních projektů. Stal se aktivním členem mezinárodní charitativní organizace Right To Pay a bojovníkem proti globálním změnám klimatu. Při působení v Calgary se dohodl s kanadským vědcem Davidem Suzukim na programu snížení emise uhlíku, do něhož se postupně přidalo přes pět set hráčů NHL. V rámci charity podpořil široce rozšířenou fitness inciativu November Project, podporoval rovněž Hope Mission Shelter a Stollery Children´s Hospital.
Ladislav Lhota
