05.12.2013
Bylo to překvapení. V domácím duelu se Šumperkem naskočil v zahajovací pětici budějovického Motoru na postu pravého beka Lukáš Bohunický. Kdo to je? Mnozí fanoušci na sebe tázavě hleděli, ale bystřejší z nich si ťukli na čelo. Jasně, vzpomněli si, těžko přehlédnutelný, sto devadesát centimetrů vysoký hokejista letos už navštívil Budvar arénu v barvách Mladé Boleslavi.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Šestadvacetiletý odchovanec bratislavského Slovanu dočasně opustil kádr prvoligového lídra a zamířil na hostování do jihočeské metropole. Zatím na měsíc, potom se uvidí. Den před utkáním Motor – Šumperk ještě Bohunický trénoval ve městě automobilů. „Po úterním tréninku si mě zavolal sportovní manažer Luděk Bukač mladší a oznámil mi, že jdu do Budějovic. Tak jsem se sbalil a ve středu ráno vyrazil na jih,“ popisuje způsob, jakým došlo ke změně v jeho kariéře.
V boleslavském klubu má řízný obránce smlouvu do konce letošní sezony plus roční opci. Neměl žádné výkonnostní výpadky, přesto při hýbaní škatulaty padla volba na něho. „Registroval jsem jakési náznaky už dříve, ale nepřikládal jsem tomu velký význam. Jde o to, že na soupisce se nachází jeden mladý bek ročníku 1994 a ostatní jsou všichni starší. Znamená to, že v každém utkání musí sedět jeden nebo dva z těch starších. Nemám rodinu a ze strany Budějovic byl o mě zájem, tak mě sem poslali,“ vysvětluje.
Do Mladé Boleslavi přišel Bohunický před minulou sezonou ze Slovanu Bratislava, kde s výjimkou dvou ročníků a jednoho krátkého intermezza na zámořském ledě (Kootenay Ice ve WHL a Missouri Mavericks v CHL) strávil celý dosavadní hokejový život. České Budějovice jsou jeho třetí evropskou štací. Sotva se objevil, hned nastoupil v první obranné dvojici s Lukášem Chmelířem. „Nebudu lhát, bylo to pro mě příjemní překvapení. Teď musím dokázat, že si zasloužím důvěru trenérů,“ říká odhodlaně.
Rozptýlené obavy
Se svými novými spoluhráči se dal rychle dohromady. „Před zápasem jsme se dohodli, co budeme hrát, a tak nějak jsme to dodržovali. Pasovalo nám to výborně,“ pochvaluje si premiérové vystoupení, které skončilo ziskem plného počtu bodů. „Myslím, že jsme podali excelentní výkon, jak dopředu, tak dozadu. Určitě pomohlo, že jsme dali první gól, který nás uklidnil. Šumperk má dobrý tým se stylem založeným na bruslení a rychlých protiútocích. Nebylo to pro nás jednoduché. Museli jsme být pozorní vzadu,“ ohlíží se.
Při nenadálém přesunu do jihočeské metropole mohl mít převelený hokejista právem obavy, že najde mužstvo ve špatném psychickém stavu vyplývajícím ze šňůry neúspěchů a poklesu téměř ke dnu tabulky. „Takhle se na to nedá koukat,“ zamítavě otáčí hlavou. „Když jsem potkával Budějovice jako soupeř, viděl jsem, že chalani umí hrát hokej. Jejich porážky byly smolné o jeden nebo dva góly. Věřím, že se to otočí. Je tady dobrý kolektiv a dobří hráči,“ posuzuje situaci.
Obránce s kvalitami Lukáše Bohunického účinkuje trochu překvapivě ve druhé české soutěži. „Přemýšlel jsem nad tím, když jsem loni cestoval do Boleslavi. Přiznávám, že jsem se trošku bál. Ale když jsem potom viděl hráče typu Davida Výborného nebo Michala Broše a absolvoval s nimi super zápasy, tak tvrdím, že je tady lepší úroveň než ve slovenské extralize,“ konstatuje bruslař, pro něhož nemusí být nesplnitelný cíl dostat se do české nejvyšší soutěže. „Kdybych se nechtěl probojovat výš, nemusel bych to hrát,“ usmívá se.
Ladislav Lhota
