10.12.2020
Dějinný účet milevských hokejistů již přesáhl polovinu deváté dekády. Reprezentanti nevelkého města ležícího dvaadvacet kilometrů od Písku a stejně daleko od Tábora prožili třiačtyřicet let mezi ligovými mantinely, střídavě ve druhé a třetí celostátní soutěži. Současnost je skromnější. Seniorský tým HC Milevsko 2010 působí jedenáctou sezonu v jihočeské Krajské lize. Úplně však nezamrzly ambice k návratu do 2. ligy, což potvrzje i kapitán Jakub Hamerle (35).
MILEVSKO – Na startovní čáře milevské hokejové historie bylo vítězství 2:1 nad Jistebnicí v lednu 1934. Zápasy včetně divizní éry dlouho budily atrakci na rybníku Kuklík, kde se po válce nacházelo i umělé osvětlení. Novým domovem přírodního ledového zrcadla se stal roku 1956 někdejší fotbalový stadion Na Tržišti, lidově Na Bejčáku. Současný zimák pro tři a půl tisíce diváků zahájil provoz 28. října 1972. Tehdy byl pátý s umělým ledem na jihu Čech. Milevský Sokol se přejmenoval na Tatran, potom na Spartak. Nejlepší časy nastaly pod hlavičkou TJ ZVVZ Milevsko (od 1. ledna 1970). Boom propukl v závěru ročníku 1972–73 díky účasti v kvalifikaci, byť neúspěšné, o postup mezi elitu.
Soupeři jezdili do Milevska dlouho s obavami, jenže počátkem milénia se kupily finanční potíže, až svazové orgány v roce 2009 vyloučily klub z 2. ligy pro neuhrazení závazků. Část hráčského kádru včetně křídelníka Hamerleho přešla do týmu Božetic, který na konci zimy 2009–10 uspěl nejen ve finále krajského play off, ale také v kvalifikaci o 2. ligu. Po složitých jednáních Božetičtí podstoupili druholigovou licenci čerstvě založenému HC Milevsko 2010. „Vložili se do toho pánové Mojmír Šatava s Jiřím Rybákem. Bez nich by asi dnes v Milevsku nebyl hokej. Po nich převzal štafetu současný klubový prezident Jaroslav Kolář, obrovský srdcař,“ zdůrazňuje Jakub Hamerle.
Další čtyři sezony bylo Milevsko druholigové. Nevyvedl se však ročník 2013–14. Mužstvo skončilo po základní části poslední ve skupině Západ a selhalo v baráži s Trutnovem. „Příčina pádu do krajské soutěže nespočívala tentokrát v penězích. Prostě se nám nedařilo a padla na nás deka. Prožili jsme hodně nepříjemné chvíle,“ nerad vzpomíná hokejista, který působí v klubu od sezony 2005–06, s výjimkou božetického intermezza. Druhým rokem nosí kapitánské céčko, byť v letošním úvodu nezasáhl do hry kvůli operovanému rameni a zastupoval ho Jakub Suchan. „Hodně jsme posílili. Přišli mladí a snaživí kluci z Tábora. Myšlenky na druhou ligu nosíme pořád v hlavě,“ povídá.
Písecký rodák začínal bruslit na milevském ledě. Rok strávil v Táboře. V patnácti zamířil do Karlových Varů a prošel extraligu dorostu i juniorů. „Mám také start za chlapy v letní přípravě. Bohužel, neprodloužili mi smlouvu. Neprorazil jsem v konkurenci a vrátil se domů. Alespoň jsem si dodělal maturitu,“ říká zkušený forvard, který se živí jako řidič sanitky. Vedle hráčských povinností dohlíží na klubový potěr. „Pomáhám Standovi Polodnovi s trénováním první a druhé třídy. Mám tam staršího syna Matyáše. Bruslit začal i tříletý Jonáš,“ pochlubí se pyšný otec, jenž v minulých dnech okusil trénink s rouškou. „Chceme uspět, musíme to zkousnout,“ komentuje aktuální podmínky.
Ladislav Lhota
Související:
Čtěte ZDE.
