08.05.2024
Podaří se to? Extraligový či prvoligový tým Českých Budějovic už dlouhých dvanáct let neměl hráčské zastoupení v české sestavě na mistrovství světa. Naposledy takto reprezentoval gólman Jakub Kovář ve Stockholmu a Helsinkách 2012. Loni nastoupil v Rize budějovický útočník Mārtiņš Dzierkals, jenže v barvách Lotyšska. Aktuálně se připravuje s výběrem kouče Radima Rulíka čtyřiadvacetiletý centr Jáchym Kondelík a jde jen o to, zda bude zapsaný na soupisku.
PRAHA – Přípravné období se stalo minulostí. Český národní tým od úterý 7. května trénuje na ledě O2 arény, kde v pátek 10. května vstoupí do šampionátu zápasem proti Finsku (20.20 hodin). Po turnaji Betano Hockey Games, který uzavřel sérii Euro Hockey Tour a skončil fiaskem domácích hokejistů, oznámil trenérský štáb finální nominaci, v níž nechyběl ani reprezentační nováček Jáchym Kondelík z extraligového Banes Motoru (letos 51 utkání včetně play off, 15 gólů a 32 asistencí). „Když člověk uslyší svoje jméno, tak je ohromně šťastný. Nečekal jsem to. Původně jsem myslel, že budu někde na dovolené, ale tohle je krásná změna plánu. Užívám si tady každý den,“ svěřil se.
Rodák z německého Hannoveru, kde jeho táta Roman chytal za klub Indians, vyrůstal od deseti let v mládeži Motoru. Reprezentoval na světových šampionátech U18 a U20, ale ztratil se z očí domácím fanouškům. Od roku 2016 do loňského října působil v zámoří, kde okusil univerzitní soutěže a nakonec AHL v barvách Milwaukee, farmy Nashvillu, kterým byl draftovaný. Pozvánku do elitního českého výběru dostal až před nedávnými zápasy v rámci Euro Hockey Challenge a Euro Hockey Tour. Nastoupil do šesti duelů, zapsal si čtyři kanadské body za gól a tři asistence. Zlomil přitom tři hokejky. „Udělám maximum, abych zůstal v týmu co nejdéle,“ sliboval v útrobách O2 Arény.
Při svojí výšce 201 centimetrů prokazuje velkou šikovnost a přehled. Nesmírně cennou práci odvádí před brankou soupeře i v rozích kluziště, je užitečný v přesilovkách a oslabeních. Velmi se těšil na poslední tréninky před startem pražského mistrovství světa. „Nemohl jsem ani dospat. Je to pro mě obrovský zážitek. Vážím si toho, že mohu být součástí týmu. Beru to trochu jako odměnu za práci, kterou vkládám do hokeje dvacet let. Ale popravdě, ještě mi to všechno úplně nedochází. Možná, že si to plně uvědomím, až skončí vrchol sezony. Doufám, že mi zůstanou krásné vzpomínky,“ zasnil se borec, jenž svého času zvažoval, že by měl větší šance v německé reprezentaci.
Na srazu v libeňské hale si čeští hokejisté už nemohli připouštět turnajový neúspěch z brněnského ledu. Opadlo zklamání? „Myslím, že úplně,“ ujistil Jáchym Kondelík. „V Brně to byla jenom příprava. Sloužila k tomu, abychom něco natrénovali. Tréninky byly těžké. Divil jsem se, že mohly být tak intenzivní, když tam bylo tolik hráčů. Tři nebo čtyři lajny hrály proti sobě, každý trénink mi připdal jako zápas,“ popisoval přípravu absolvovanou v jihomoravské metropoli. V Praze jej trénéři spojili s křídly Jakubem Flekem a Ondřejem Beránkem. „Nejsem úplně nejrychlejší, ale dostal jsem k sobě dva velice rychlé kluky a fantastické hokejisty,“ liboval si.
(red)
