24.03.2018
Čeští sledge hokejisté cestovali na březnovou paralympiádu do Pchjongčchangu s odhodláním vybojovat medaili. Cíl byl reálný, přesto nepochodili. Stejně jako jejich zdraví kolegové na hokejovém turnaji pod pěti kruhy tamtéž o pár týdnů dříve. Ke členům paralympijské výpravy náležel i Zdeněk Klíma z Motoru sledge České Budějovice. Zapojoval se do hry ve třetí útočné formaci, která nebyla plně vytěžovaná, ale i jemu náleží podíl na vybojování konečné šesté příčky.
Č. BUDĚJOVICE – Pro svěřence trenéra Jiřího Břízy se paradoxně jevil jako klíčový hned úvodní duel základní skupiny B, ve kterém před pěti tisíci diváky podlehli domácímu týmu Jižní Koreje 2:3 v prodloužení. Následovala porážka 0:10 od USA, s níž se počítalo vzhledem k soupeřově síle – Američané nakonec ve finále zdolali Kanadu 2:1 v prodloužení a získali zlatý paralympijský hattrick. Vítězství Čechů nad Japonskem 3:0 nic nezměnilo na třetí příčce ve skupině, odkazující mužstvo k bojům o pořadí na 5. – 8. místě.
Za obhajobou celkové páté příčky z předchozích paralympiád v Soči a Vancouveru zamířil český tým vydřeným vítězství nad Švédy 4:3 v prodloužení, ale v rozhodujícím souboji podlehl Norsku 2.5. „Systém turnaje byl postavený na hlavu,“ poukázal Zdeněk Klíma na skutečnost, že zápasy s Amerikou, Japonskem, Švédskem a Norskem absolvovali Češi ve čtyřech dnech. „Ve druhém utkání se projevila únava, od třetího už to bylo fyzicky hodně náročné. Nezbýval čas na regeneraci. Pokaždé jsme padli na postel a spali až do rána,“ popisoval člen třetího útoku.
Českou reprezentaci lze podle Zdeňka Klímy s trochou nadsázky považovat za nejlepší amatérský výběr na zeměkouli. „Všichni hráči u nás dělají sledge hokej po zaměstnání. Chybí nám podpora od státu. Tady je markantní rozdíl v porovnání se soupeři. Evropské nebo zámořské týmy, ale také Japonci a Korejci jsou úplně jinde s přípravou. Třeba Korejci jsou profesionálové a chodí na led šestkrát v týdnu. Před paralympijským turnajem si dali měsíční soustředění v Kanadě. My jsme natrénovali zhruba polovinu, přesto jsme odehráli vyrovnaný zápas. Bez účasti Ruska jsme skončili šestí, což v podstatě potvrdilo naši pozici ve světě,“ vysvětloval Jihočech.
Čtyřiačtyřicetiletý tahoun ligového Motoru sledge České Budějovice si v jihokorejském Kangnungu (stejná hala předtím hostila olympijský turnaj v ledním hokeji) zahrál méně, než předpokládal. „Čekal jsem, že pojedeme standardně na tři lajny, jako ostatní týmy. Větší část zápasů jsme odehráli s deseti lidmi, zatímco soupeři s patnácti. Záleží na trenérovi, ale pro mě z toho vyplynulo zklamání, že nedokážeme těžit z nabídky ligové soutěže a využívat hráče, kteří jsou k dispozici. Nic se v tomto ohledu nezměnilo za posledních deset let,“ zalitoval reprezentant z Pchjongčchangu a účastník paralympiády ve Vancouveru 2010.
Návštěva Jižní Koreje se nepodaří každý den. Zvláště při takové akci jako jsou olympijské nebo paralympijské hry. České sledge hokejisty limitoval nabitý program, ale našli si chviličku na odreagování. Náročnou čtyřzápasovou sérii vystřídal den volna. Před posledním vystoupením proti Norsku si mužstvo dopřálo výlet k mořskému pobřeží. „Přálo nám počasí, teploměr ukazoval jednadvacet stupňů. Voda v moři měla sedm celých dva, přesto se někteří kluci vykoupali. Domorodci nevěřili svým očím, ale měli z toho zábavu,“ popisoval Zdeněk Klíma, jenž stihl se svými spoluhráči ještě podpořit kamarády v lyžařských soutěžích a krátké nákupy.
Pro Čechy nepochopitelná organizace sledge hokejového turnaje kontrastovala s podmínkami, které v dějišti paralympiády nachystali organizátoři hendikepovaným sportovcům. „Bydleli jsme v olympijské vesnici a zdědili apartmány po olympijském týmu českých lyžařů. Každý měl svůj pokoj s veškerým pohodlím. Také stravování bylo výborné. Vesnice se nacházela v horách a z oken autobusu – cesta na trénink nebo zápas trvala padesát minut – jsme obdivovali překrásnou korejskou přírodu. Velkým zážitkem byl zahajovací a závěrečný ceremoniál, i když v mých vzpomínkách zůstaly výrazněji zapsané ceremoniály z Vancouveru,“ přiznal zkušený pamětník.
Po dvanáctihodinovém letu přímou linkou ze Soulu do Prahy prožili sledge hokejisté milé uvítání. „V Ruzyni nás očekával fanklub a rodinní příslušníci. Dostali jsme perníkové medaile, bylo to moc hezké,“ komentoval otec dvou dcer a obchodní zástupce pro značku sportovního oblečení svoji rozlučku se sledge hokejovou reprezentací. Chystá se přestoupit na para trap, brokovou střelbu, čerstvě zařazenou do programu letní paralympiády. „V mém věku to bude vhodnější sportovní aktivita,“ usmíval se muž, který jako patnáctiletý přišel o obě nohy při naskakování do vlaku.
Ladislav Lhota
