06.07.2021
Komu nic neříká jméno Václav Prospal, žije asi vzdáleně od sportovního světa. Dynastie Prospalů prošla již čtyřmi generacemi a nelze přehlédnout její stopy. První tři Václavové se narodili v jihočeské metropoli (1908, 1953, 1975), čtvrtý v kanadské Ottawě (2000). Zakladatel přímé linie byl plným jménem Václav Vojtěch Prospal a jako jediný nehrál hokej. V mládí zkoušel fotbal, od svých osmnácti funkcionařil. Snímek dokazuje, že jej funkce přivedla až k ministrovi.
Č. BUDĚJOVICE / PRAHA – Nevíme, co bylo předmětem pražské schůzky mezi protektorátním ministrem zemědělství a lesnictví Adolfem Hrubým a delegací Jihočeské župy footballové dne 16. dubna 1943. Mohlo jít o gratulaci k padesátinám, které se člen loutkového kabinetu chystal slavit následující měsíc, a s tím spojený lobbing za vylepšení podmínek pro sportovce. Zástupci fotbalového orgánu logicky vyhledali ve vládě krajana. Pocházel z Mláky u Třeboně, byl člověkem erudovaným a do konce války za stále obtížnějších podmínek investoval svůj vliv ve prospěch českých zemědělců. Národní soud v osvobozené republice mu nicméně přiřkl doživotní trest za kolaboraci.
Václav Prospal nejstarší se v době Protektorátu Čechy a Morava nijak nezapletl s okupanty. Audience u ministra spolu s fotbalovou delegací vedenou župním lídrem Josefem Dvořákem představovala možná jediné Prospalovo politické angažmá za celé šestileté válečné období. Od založení (1933) byl jednatelem a sekretářem budějovické Sparty, v níž se vedle fotbalistů aktivizoval i hokejový tým. Zároveň byl župním předsedou Hrací a trestní komise. Po sloučení sparťanů a slávistů (1949) pokračoval v novém klubu (Sokol II, Koh-i-noor). Tady jej udeřila tlapa politické moci. Na schůzi prohlásil, že zná jen malou a velkou stranu. Režimníci jej za to vyobcovali z fotbalu a úředníka překvalifikovali na závozníka.
Mezi „bafuňáře“ se Václav Prospal I. vrátil na sklonku šedesátých let, kdy dotlačil životní káru k důchodové hranici. Zapojil se v oddílu fotbalové Igly České Budějovice a potvrdil znovu pověst férového, zodpovědného, ale také nekompromisního činovníka. „Když řekl, že pátého budou peníze, opravdu byly na stole. Řada lidí mu přesto nadávala, protože jim nedovolil to či ono. Ale na pohřeb přišli všichni,“ ujišťuje Václav Prospal II., který svého otce denně navštěvoval do jeho skonu v Dobřanech (1984). „Lékaři amputovali tátovi obě nohy pod koleny kvůli pokročilé cukrovce. Dalo se mu to i do hlavy,“ přiznává syn, který hrál fotbal za Dynamo, Iglu a Čtyři Dvory. Víc však vynikl v hokeji.
Počátkem roku 2021 zvolili funkcionáře a také rozhodčího Prospala in memoriam do čerstvě založené Síně slávy Okresního fotbalového svazu v Českých Budějovicích. Plaketu s pořadovým číslem 1 převzal Václav Prospal II., kterého mnozí fanoušci pamatují z hokejového dresu Motoru, Dukly Písek, Příbrami, Tábora, Vimperka, Veselí nad Lužnicí a Českého Krumlova. Totožnou plaketu si mohl odvézt do svého druhého domova na Floridě také vnuk Václav Prospal III. po skončení sezony 2020–21, v níž završil tříleté trenérské působení na motorácké střídačce. V aktivní kariéře se dvakrát stal mistrem světa a připsal si na konto bezmála 1 200 zápasů v NHL. Pravnuk Václav IV. hraje v zámoří.
Ladislav Lhota
