09.10.2015
Byla neděle 10. října 1993. Poprvé v historii nejvyšší domácí soutěže proti sobě nastoupily dva jihočeské týmy – HC České Budějovice a HC Vajgar Jindřichův Hradec. Zkušenější celek od Černé věže na domácím ledě zvítězil rozdílem osmi gólů. Od památného derby uplyne v den prvoligového utkání mezi Motorem a Duklou Jihlava plných dvaadvacet let. Dvě dvojky představují docela hezké výročí, byť není ani trochu kulaté.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Kde jsou ty časy, když měli Jihočeši mezi tuzemskou elitou dvojí zastoupení. Aktuálně nefiguruje ve špičce ani jeden tým. Budějovický Motor usiluje o návrat, ale cesta bude přetěžká, neboť podobnou myšlenkou se intenzivně zabývají také v dalších tradičních klubech – zmíněné Dukle Jihlava nebo Kladně či pražské Slavii. Ale vraťme se na chvíli do historie.
Dva jihočeské týmy se v nejvyšší celostátní lize objevily společně čtyřikrát. Již před druhou světovou válkou, v sezoně 1937 – 38, skončil SK Písek na čtvrtém místě skupiny A, zatímco budějovický AC Stadion byl šestý ve skupině B. První dvě sezony po válce účinkovaly v nejlepší hokejové společnosti AC Stadion a táborský DSK.
V ročníku 1945 – 46 se Budějovičtí umístili na třetí příčce skupiny A a celku Tábora patřila čtvrtá příčka ve skupině B. Sezona následující přinesla stadioňákům čtvrtou pozici ve skupině A. Pro Tábor páté místo ve skupině B znamenalo sestup. Protože Jihočeši hráli v odlišných skupinách a nedostali se do finále, nedošlo nikdy k jejich vzájemné konfrontaci. Až 10. října 1993 se přepisovaly dějiny.
Časopis Hokejklub v říjnovém čísle z roku 1993 věnuje zápasu na budějovickém ledě celou prostřední dvoustranu svého tehdy novinového formátu. V úvodníku se praví: „10. kolo české hokejové extraligy mělo na pořadu hned dvě velká derby. Ve východočeském se soupeři, HC Pardubice a Stadion Hradec Králové, rozešli i po prodloužení smírně 4:4. Jihočeské svedlo dohromady týmy z protilehlých pólů tabulky, vedoucí HC České Budějovice a poslední Vajgar Jindřichův Hradec.
Vývoj zápasu, jakož i jednoznačný konečný výsledek tomuto představení plně odpovídaly. Naopak atmosféra zcela nesplnila předpoklady. Příliš se nejiskřilo. A nebylo vyprodáno. Z Jindřichova Hradce nepřijelo tolik fanoušků, kolik se čekalo. Hlasité povzbuzování obstarávaly pouze tábory teenagerů. Hradecký kotel byl co do počtu i výzbroje (vlajky, vyluzovače zvuků) slabší, ale srovnáme-li vystupování, vyhráli na body Hradečtí.
Hesla, podporující hosty, byla slušná (Vajgar, Vajgar! Hoši bojovat! Dáme góla, dáme!), v jednom případě byla užita dokonce vtipná replika. Když domácí kotel vyrukoval se svým Táhněte domů, ozvalo se z protější strany: My jsme všude doma! Českobudějovičtí hoši a dívky měli na repertoáru rovněž slušné pokřiky (Jedině Motor! Budějcká šlechta! Prší, prší budvárek!), ale velmi často jim přecházela přes rty slova vulgární a pramálo duchaplná. Hesla této kategorie nelze reprodukovat. Pardon, jedno nebylo sprosté, pouze trapné – Zabte Suchánka!“
Velký prostor je v Hokejklubu věnovaný detailnímu popisu dění na ledě, jak šly za sebou minuta po minutě. A nechybí hlasy z tiskové konference. Co řekli tehdejší povolaní muži? Nejprve domácí trenér Jiří Vrba: „Ze zápasu jsme měli obavy, přeci jen šlo o derby, navíc za Hradec hrají hráči, kteří pocházejí z Budějovic a chtějí ukázat své kvality. První třetina se nám nevydařila, ale od druhé jsme se chytili a potvrdili, že jsme lepším mužstvem.“
Kouč vítězného celku také označil nejpovedenější trefu: „Byl to Györiho zásah na 1:0. Arpád Györi je pracovitý, technický hráč, ale téměř vůbec nestřílí. Snad poprvé za dobu, co je v Budějovicích, dnes vystřelil na branku a byl z toho nádherný gól,“ usmíval se Vrba, který vydržel na budějovické střídačce jednu jedinou sezonu.
Jindřichohradecký trenér Milan Kašpárek: „Utkání potvrdilo veškeré papírové předpoklady. Českobudějovický tým je velice kvalitní, nabitý jmény, má nejvyšší ambice. U našeho mužstva se znovu projevila nedisciplinovanost. Dodržujeme taktiku dvacet minut, pak někteří jedinci nevydrží, začnou létat nahoru dolů a přidávají se k nim další. Tímto způsobem body získávat nebudeme. Už teď je jasné, že kádr v tomto složení nedohraje sezonu, nastanou změny.“
Lodivod poražených ještě dodal: „Z dnešního výsledku neděláme žádnou tragédii. Získali jsme fůru poznatků a své další soupeře určitě ještě potrápíme. Ligu chceme udržet.“ Slovo si vzal i budějovický generální manažer Karel Pražák: „Pokladníci napočítali 4 100 prodaných vstupenek. Ale my odhadujeme, že v hledišti bylo alespoň pět tisíc lidí. Při stávajícím stavu na zimním stadionu jsme nebyli schopní uhlídat černé návštěvníky. Budeme však hledat cesty vedoucí k tomu, aby nám diváci za hokej zaplatili.“
HC Č. Budějovice – HC Vajgar J. Hradec 9:1 (2:1, 4:0, 3:0)
Góly: R. Ťoupal, Pýcha a Kubíček po 2, Györi, R. Bělohlav, Božek – Czerlinski.
Rozhodčí: Brada – Novák, Šembera.
Vyloučení: 5:4.
Využití: 1:0.
Diváků: 4 101.
Č. Budějovice: R. Turek – Hodek, Beníšek, Mainer, Šedý, K. Ťoupal, Kubíček – R. Ťoupal, R. Bělohlav, Božek, L. Rob st., R. Horák st., Pýcha, Györi, F. Turek, Vošta. Trenéři Jiří Vrba a Vladimír Caldr.
J. Hradec: Hudáček (36. Kučera) – Pácal, Němec, R. Suchánek st., Veber, Kozačka, Rákosník – Hřeben, Pitel, Cmunt, Šperger, Volár, Bednařík, Duchoslav, Czerlinski, Dufek, Novotný, Hasil, Fousek. Trenéři Milan Kašpárek a František Joun.
Hráno 10. října 1993.
Ladislav Lhota
