07.01.2019
Josef Jelínek se narodil 7. ledna 1919 jako deváté dítě z jedenácti. Aktivně se věnoval sportu, hrál fotbal. Později se stal nepostradatelným funkcionářem budějovického hokejového klubu. Funkce kolem ligového týmu vykonával od mistrovské sezony 1950-51, až do poloviny osmdesátých let. I potom svůj milovaný hokej sledoval zblízka. Pomáhal, kde se dalo, přispíval do sportovního tisku, chodil na srazy veteránů a samozřejmě do hlediště. Zemřel 20. března 2007.
Č. BUDĚJOVICE – Zdobily ho organizátorské schopnosti a poměrně záhy se stal funkcionářem českobudějovického Meteoru. Nejprve u fotbalu, později u hokeje. A byla to velmi úspěšná léta. Hokejový Meteor České Budějovice hrál dvakrát kvalifikaci o postup do nejvyšší soutěže a jednou nepostoupil pouze o skóre, když měl stejně bodů jako úspěšnější Brno a Vítkovice. V roce 1950 se Meteor (tehdy už Rovnost) začlenil do Stadionu a klub vystupoval pod názvem SKP. Spolu s meteoráky, kteří vytvořili B-tým, tam přešel i Josef Jelínek, jenž z minulosti udržoval blízký kontakt také s partou stadioňáků.
Dlouhá léta pracoval Josef Jelínek v JČE a veškerou funkcionářskou činnost vykonával bezplatně. Stal se sekretářem a neobešlo se bez něho v klubu téměř nic. Díky jeho kontaktům a skvělému jazykovému vybavení se v Českých Budějovicích představily nejlepší zahraniční celky. V jeho gesci byly registrace, soupisky, zájezdy, hotely, rezervace ledových ploch, tisk a distribuce plakátů. Nejen pro A tým, ale i celky mládeže. Nechyběl u přestupů, jejichž řešení nebylo vůbec jednoduché. Po jednom z posledních, kdy pomohl k příchodu brankáře Pláničky z Košic do Motoru, prohlásil: „Už nic jiného!“
Všechno musel vyřizovat pomocí telefonů a telegramů. Penzum práce, kterou odváděl, si dnes dokáže představit málokdo. Jen vyplnění žádostí o víza, výjezdních doložek, celních prohlášení a dalších dokumentů pro všechny hráče, trenéry a doprovod před zájezdy do „kapitalistické ciziny" bylo nesmírně únavné a časově náročné. Cestování s milovaným hokejem po celé Evropě bylo pro Josefa Jelínka největší odměnou. Při světových šampionátech pořádaných na domácí půdě většinou dostal pověření starat se o německy mluvící výpravy.
Když v polovině osmdesátých let předal klubovou štafetu svým následovníkům, neodešel úplně od hokeje. Stal se vedoucím u mládežnických reprezentací od šestnácti do osmnácti let. Potkal na startu kariéry Dominika Haška, Františka Musila, Vladimíra Růžičku a další borce. Zůstával aktivní do vysokého věku. V posledním období svého života vytvořil velkou kamarádskou dvojici s někdejším meteorákem Václavem Lencem. Nebyl jediný zápas ligového Motoru, kde by tihle dva neseděli vedle sebe v hledišti. Často tomu tak bylo i při utkáních mládeže. Josef Jelínek se dožil osmaosmdesáti let.
(tom, lho)