12.02.2015
Při přechodu z juniorské kategorie do světa dospělých hokejistů se budějovický odchovanec Josef Rezek nedočkal šance, kterou si představoval, možná i zasloužil vzhledem ke svým schopnostem a poctivému přístupu k tréninkové řeholi. Ze zklamání ho vysvobodil návrh prastrýce z Austrálie, ať si přijede k protinožcům vyčistit hlavu. Na vzdáleném kontinentu brzy zahájí pátou sezonu a hodlá se tam usadit. Domů se vrací jen na dovolenou.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Od předškolního věku si osvojoval základy nejrychlejšího kolektivního sportu v proslulé přípravce Vladimíra Mlse. Protloukl se všemi věkovými kategoriemi až do širšího kádru juniorské reprezentace. V osmnácti vyhrál klubové bodování extraligové juniorky a nastoupil ke dvěma utkáním v seniorské extralize. Potom ho poslali do Písku, kde pomohl vybojovat postup do druhé nejvyšší soutěže.
Ve městě nad Otavou však 1. ligu neokusil. Musel vzít zavděk stěhováním do Milevska. O patro níž. Cítil se odepsaný. „Neměl jsem ani chuť hrát. Zrovna tady byl na návštěvě můj prastrýc, babiččin bratr z mámino strany, který v osmašedesátém odešel do Austrálie. Pozval mě k sobě. Můžu zůstat tři měsíce a přivede mě to na jiné myšlenky,“ vybavuje si rodák z jihočeské metropole, jak dospěl k radikálnímu řešení.
Opačný konec zeměkoule prozkoumal nejdřív jako cestovatel, aby nakonec zjistil, že se tam hraje hokej. „Strejda mi řekl, ať se jdu sklouznout. Bral jsem to jako legraci, jenže po pár trénincích mi klubový manažer nabídl zapojení do týmu. Váhal jsem, ale po poradě s rodiči jsem se rozhodl zůstat,“ popisuje osudový krok svého života. Měl před sebou první sezonu na australském ledě. Ubytovali ho v domě pro cizince a pověřili broušením bruslařských nožů.
Popral se s neznalostí angličtiny, kterou coby předmět nacházel na rozvrhu již v době, kdy se učil na číšníka, ale tehdy se staral víc o góly, než o slovíčka. Překonal stesk po domově i další počáteční trable v cizí zemi a během třiadvaceti mistrovských utkání pod praporem Adelaide Adrenaline nasbíral sedmatřicet kanadských bodů, což znamenalo první místo mezi spoluhráči. Zároveň si vyřídil studijní vízum a půl roku ve škole piloval úřední jazyk.
Klub jej následně podpořil při žádosti o sportovní vízum a otevřel mu dveře k lépe honorované práci na stadionu. Během příštích třech sezon v australské nejvyšší lize začaly Josefu Rezkovi přibývat aktivity spojené s hokejem. Už dva roky je členem realizačního týmu u australského reprezentačního áčka. „Mužstvo trénoval Vladimír Rubeš, jehož jsem znal jako hráče Sydney Bears. Zavolal mi, že jim vypadl kustod a jestli chci jet na mistrovství světa. Kývl jsem okamžitě,“ usmívá se.
Díky absolvování trenérského kurzu a účasti na kempu pořádaném australským svazem získal nové kontakty. O nabídce dělat asistenta u výběru dvacetiletých nepřemýšlel ani minutu. V této funkci má za sebou dvě účasti na světovém šampionátu skupiny 2B, kde mladí protinožci skončili čtvrtí a naposledy třetí, což byla první medaile v historii. V jihoaustralském Adelaide, kde se chystá na pátou sezonu v roli hráče, trénuje zároveň ženské družstvo. Jeho svěřenkyně vybojovaly mezi klubovou elitou zlato a po roce stříbro.
Před nedávnem přivezl dvacetileté Australany do České republiky. „Lidé ze svazu mě vybídli, abych tady zařídil soustředění. Je to levnější, než ve Finsku, kde jsme se připravovali doposud. Musíme koukat na finance, protože kluci si sami platí i cestu na šampionát. Přes kamaráda z pražské Sparty jsem vyjednal pobyt v Litoměřicích. Spokojenost byla veliká. Od příštího roku sem začnou jezdit další nároďáky. Chlapi i ženské,“ odtajňuje Josef Rezek zajímavou informaci.
Tým U20 v přátelském utkání podlehl 2:8 ligovým juniorům Litoměřic a rozešel se smírně 8:8 s DDM České Budějovice hrajícím Krajskou ligu juniorů. „Výsledky odpovídají síle australského hokeje,“ přiznává znalec poměrů v exotické destinaci. „Hokejisté v Austrálii a také na Novém Zélandu čelí jedné obrovské nevýhodě. Jejich sezona začíná v dubnu a končí v září. Na šampionáty se vypravují nerozehraní po letní pauze. Nezbývá jim, než se zaměřit na fyzický způsob hry,“ vysvětluje.
Výlet do Evropy obvykle Josef Rezek spojuje s dovolenou v Česku. Na dva či tři týdny. Letos zůstává do dubna. Chtěl být nablízku nemocnému tátovi a přechodně začal dělat v Motoru asistenta u béčka mladšího dorostu. „Od Filipa Turka se aspoň něčemu přiučím,“ hledá pozitiva krajánek, jenž si našel australskou partnerku a v její domovině chce vbrzku získat občanství. „Mým velkým snem je reprezentovat na mistrovství světa,“ hlásí majitel hokejového obchodu v Adelaide, také sběratel puků a možná i jejich budoucí výrobce.
Ladislav Lhota
