11.07.2021
Bruslit začal na rybníku v Novém Vrátě po vzoru slavného předchůdce Františka Fiktuse. Od deseti let ho doprovázel dědeček na budějovický zimní stadion, ale také na hřiště fotbalového Dynama. Oba sporty mu šly k duhu, stejně jako většině spoluhráčů – obojživelníků. Střední útočník Otta Horčička s kapitánským céčkem přivedl hokejové dorostence Slavoje k mistrovskému titulu 1964. V tu chvíli měl před sebou tři sezony na ledě, zato desítky let v kopačkách.
Č. BUDĚJOVICE – Rodokmen má plný Hammerschmiedů. Až tatínek Otto (syn je Otta, vnuk Ota), fotbalista AC Stadionu a SK Č. Budějovice, se nechal přejmenovat na Horčičku. Nebylo to výjimečné v době, kdy cokoliv německého klesalo v kursu. S hokejkou se Otta probil do druholigového áčka Slavoje, ale jako mladík nedostal mnoho šancí. Ani neskóroval. Stejnou soutěž hrál na Slovensku jako voják a hned první sezonu 1965–66 absolvoval s Duklou Trenčín kvalifikaci o celostátní ligu. Odkroutil si další ročník a na jaře v sedmašedesátém byl zpátky v jihočeské metropoli. Jako fotbalista Dynama. „Pro fotbal jsem byl rozhodnutý už před vojnou,“ přiznává.
Od žáků do dorostu s ním kopali příští výborní hokejisté Václav Mařík, Vladimír Zeman, Ferdinand Hovora, Václav Ruprecht, ryzí fotbalové hvězdy František Cipro, Josef Frydrych, nebo v obou sportech úspěšný Pavel Bartyzal, mládežnický přeborník republiky s hokejovým Slavojem a ligový fotbalista Jablonce. „Cítil jsem se lépe ve fotbalové partě. Poslední půlrok vojny jsem dosluhoval v Budějovicích a stihl jsem s Dynamem úspěšné jaro 1967. Vybojovali jsme postup z divize do 2. ligy. Tehdy jsme na dálku soupeřili o prvenství s Karlovými Vary a v posledním kole potřebovali vysoké vítězství. Porazili jsme sousední Lokomotivu 10:0, což vyústilo v aféru,“ vzpomíná.
Šéfové fotbalu považovali výsledek za podezřelý. Ač nikomu neprokázali podvod, přeřadili Dynamo za trest do 1. A třídy. Otta Horčička prožil v černobílém dresu následující sezony při cestě zpět do vyšších soutěží a zahrál si ještě 3. ligu. Pokračoval v Igle, jako šestatřicetiletý uzavíral kariéru na Lokomotivě, kde se potkal s bývalým hokejistou Jiřím Helmichem. Za veterány Igly nastupoval do sedmdesáti, poslední gól dal proti starým pánům Dynama. K letošním pětasedmdesátinám (narodil se 1. 2. 1946) dostal plaketu jako první hráč v čerstvě založené Síni slávy OFS České Budějovice. Se syny Otou a Martinem trénuje přípravku budějovické Slávie. Fotbal hrají i vnuci Jan a Matěj.
Ladislav Lhota
