Karel Oberleitner trávil čas na ledě i v oblacích. V bytě mu přistál stíhací MiG

19.05.2023


V pátek 19. května 2023 se pozůstalí rozloučili s někdejším pravým křídlem Karlem Oberleitnerem. Byl posledním žijícím ze skvělých hokejistů Českých Budějovic, kteří se stali mistry republiky v sezoně 1950–51. Letos 11. května, měsíc po 94. narozeninách, odešel navždy za svými spoluhráči. Pod hlavičkou AC Stadionu a dalšími názvy klubu odehrál 148 utkání (včetně přátelských) a dal v nich 51 gólů. V lize dvakrát překonal slavného Božu Modrého z LTC Praha.


ČESKÉ BUDĚJOVICE – Při slavnostní připomínce pětašedesátého výročí mistrovského titulu se v Budvar aréně 14. března 2016 sešli tři zbývající mohykáni – brankář Jiří Kolouch, obránce František Vacovský a útočník Karel Oberleitner. Na besedu do Jihočeského muzea ke speciální expozici věnované historii budějovického hokeje se dostavili 25. dubna 2019 už jen Kolouch s Oberleitnerem. Prvnímu z nich zbývalo pár měsíců života, druhý si přidal čtyři roky. „Denně jsme nabruslili kilometry. Zvláště za tuhých mrazů, kdy odpadlo školní vyučování kvůli nedostatku uhlí,“ připomínal někdejší forvard klukovské hokejové začátky na přelomu třicátých a čtyřicátých let.   

Českobudějovický rodák (10. dubna 1929) vyrůstal v Panské ulici. Téměř za sousedy měl pozdější reprezentanty Karla Bílka, Jiřího Macelise, Oldřicha Seimla. Jen pár kroků je dělilo od hřiště AC Stadionu na slepém rameni Malše. Společně také vyráželi na tenisové kurty za Dlouhým mostem, kde správce Mentlík přes zimu udržoval led. V jednačtyřicátém sestavili stadioňáci žákovský tým a jako trenéra povolali z Prahy internacionála Jiřího Tožičku. „Zdědili jsme dlouhatánské dresy po našich dospělých vzorech,“ vybavoval si Karel Oberleitner. Dorostencům pomohl hattrickem zdolat Soběslav ve finále Šumavské župy, v osmnácti naskočil do ligového mužstva.   

Držel hokejku napravo, hrál pravé křídlo. Na rozdíl od kamarádů se příliš nezapojoval do budování zimního stadionu v Háječku, který za rekordních pět měsíců šestačtyřicátého roku postavili nadšenci svépomocí. Možnost využívat umělý led potom rychle posouvala budějovické plejery mezi absolutní špičku. „Párkrát jsem se ukázal na brigádě, ale většinu času jsem trávil nad kopcem v Dubičném patřícím tehdejšímu Aeroklubu,“ hlásil se ke svému koníčku – plachtění na větroních, s nimiž si užil ve vzduchu nakonec 1 600 hodin. Přidal 2 100 hodin na motorových strojích a 650 v kabinách vrtulníků. Dvacet let byl náčelníkem svazarmovského letiště na Hosíně.

Naklonil dakotu nalevo i napravo

Po tragické smrti několika členů hokejové reprezentace v lamanšském průplavu na podzim 1948 bylo nutné vyslat náhradu ke sjednaným zápasům ve Francii. Volba padla na AC Stadion. „Letěli jsme z Ruzyně. Na palubě dakoty kluci hulákali, my se nebojíme, máme s sebou pilota. Kapitán mě pozval dopředu a nechal mě chvíli řídit. Kdesi nad Německem ve výšce asi tři tisíce metrů na mě mrkl, ať s tím trochu pohnu. Ti vzadu jinak nepoznají, že mám řízení v ruce. Naklonil jsem letadlo nalevo i napravo. Měli jste slyšet ten řev,“ smál se člen zlaté budějovické sestavy z roku 1951. „Po posledním utkání nebylo co slavit. Čekalo se na výsledky konkurentů. Nikdo nám ani neudělal fotku,“ litoval.  

Asistoval ještě u ligového bronzu o dva roky později a po další sezoně zamířil do nižší soutěže. Hrál za tým Koh-i-nooru, neboť firma ho zaměstnala na pile. Měl maturitu z průmyslovky v pilařském oboru. Nastupoval ještě za budějovické Dynamo, potom definitivně zvítězila okřídlená láska. Stal se učitelem bezmotorového i motorového létání, byl sportovním i obchodním pilotem, z helikoptéry vysazoval parašutisty. Připravoval instruktory a budoucí piloty z povolání. Do oboru zasvěcoval také syna Karla z druhého manželství. Ten v žákovském věku zkoušel i hokej, což přimělo tatínka ke krátkodobému návratu na brusle v roli mládežnického trenéra.

Po listopadu 1989 převzal Karel Oberleitner napůl se sestrou díky restituci dům v Panské. Provoz baru s restaurací rád přenechal svému synovci a vložil síly do aktivit v Klubu historického létání, kde si dal za cíl vybojovat do klubového vlastnictví vrch v Dubičném. „Odměnou mi bylo slavné přistání stíhacího MiGu v mém bytě na sídlišti Vltava,“ líčil sarkasticky událost, která otřásla jihočeskou metropolí v červnu 1998. „Trup letounu se zastavil před domovním vchodem, úlomek mi ale vletěl přímo do obýváku. Shořely záclony i koberce. Z mého žigulíku zůstal na parkovišti jen očouzený vrak,“ popisoval z pozice nedobrovolného účastníka nehody.

Ladislav Lhota

    


Krátké zprávy
15. 02. 2025 O přestávce druholigového utkání s týmem Kralup 15. února předali zástupci píseckých Králů šek na osmdesát tisíc korun rodině Matyáška Havelky, jenž trpí mozkovou obrnou. Částku se podařilo vygenerovat díky sbírce zahájené v rámci předvánočního utkání Písek versus Kadaň hraného na připomínku stoletého výročí hokeje ve městě. Ve prospěch nemocného chlapce přispěli vedle fanoušků také hráči a funkcionáři píseckého klubu, ale i Sokola Radomyšl. Připojili se rovněž sponzoři.
15. 02. 2025 Extraliga juniorů, o pořadí v play off, 17. kolo: HC Oceláři Třinec - Motor Č. Budějovice 4:3 sn (2:1, 0:1, 1:1 - 0:0). Góly a nahrávky poražených: 7. Coufal (Lev), 35. A. Šimon (Lev), 57. A. Šimon (Humeník, Buzek).
15. 02. 2025 1. liga žen, skupina A, 12. kolo: HC Baník Příbram B - Dračice České Budějovice 2:3 (0:0, 1:2, 1:1). Góly a nahrávky Jihočešek: 26. Šimíková, 30. Palíšková (Šimíková), 42. Šimíková (Palíšková).
Archiv krátkých zpráv...
Partneři
Nejčtenější články Partnerské portály Videogalerie Retrogalerie