27.12.2020
Není běžné, že skupina nadšenců sestaví mužstvo a přihlásí k bojům o body, byť na čtvrtém stupni v soutěžní hierarchii. Většinu klubů jsme zdědili po předcích. Českobudějovický HC Samson si však do rodného listu zapsal letopočet 2020. Mezi mantinely jihočeské Krajské ligy stihli pivovarníci čtyři zápasy, než covid-19 rozcupoval všechny plány. Kapitánské céčko hřáli na prsou tři borci. Martin Hanzal a Lukáš Chaloupka byli ve funkci jednou, Kamil Ťoupal (47) dvakrát.
Č. BUDĚJOVICE – Třetí v pořadí z Ťoupalovské hokejové dynastie (otec Bohumír, starší bratr Radek, synovci Ondřej s Jonášem) se rozhodl uzavřít kariéru v roce 2013. Bylo mu čtyřicet a ztratil motivaci. Vrátil se z Německa do rodných Budějovic, založil malou firmu a vyhradil porci času manželce a dvěma dcerám. Na hokej nezanevřel, jenom ho překvalifikoval ze zdroje obživy na koníček. Shodou okolností v zimě 2012–13 zahájilo provoz Hokejové centrum Pouzar a tam se Kamil Ťoupal zařadil ke štamgastům. Mimo sezonu až třikrát týdně trénoval s krajánky. Vymýšlel, jak odzbrojit Milana Gulaše. V hlavním období si dával hodinu týdně v Budvar aréně s Old Boys Motoru.
Za posledních sedm let mu stále svištělo nad hlavou laso od bafuňářů. „Tahali mě i za hranice. Ale pořád jsem si říkal, že to nemám zapotřebí,“ přiznává člen reprezentačního týmu veteránů, se kterým navštívil východní destinace Kazaň, Moskvu, Minsk. Zahrál si také v německých barvách proti výběru České republiky. Dvojutkání se uskutečnilo v Českých Budějovicích a Deggendorfu v roce 2014. „Když vyrážíme s nároďákem na cesty, prohlížejí si nás v cizině, že k nim přijelo dvacet Čechů a jeden Němec,“ usmívá se majitel německého občanství. Nabyl ho za čtrnáctiletého působení v Landshutu. „Naše republika mi občanství automaticky zrušila,“ krčí rameny.
Letos jej oslovili František Mrázek s Martinem Hanzalem, kteří založili HC Samson. „Odpověděl jsem záporně. Ale pak se mi zalíbila možnost, že bych s nimi chodil na tréninky. Načež jsme se dohodli, že naskočím do zápasů při nedostatku beků. A ten je pořád. Taky se zjistilo k mému překvapení, že od roku 1998 patřím Písku,“ diví se nyní již kmenový samsoňák. Po sedmi extraligových sezonách za Motor včetně epizody v Pardubicích zamířil v devadesátém devátém do bavorského Landshutu, kde lámal klubové rekordy a deset let vedl smečku Kanibalů z pozice kapitána. „Na českém ledě jsem byl kapitánem jenom ve čtvrté třídě v Milevsku,“ oprašuje vzpomínku na hokejové začátky.
S céčkem na dresu Samsonu neměl problém s rozhodčími. Spíše uklidňoval spoluhráče. „Někteří mají horké hlavy. Občas je musím zatlačit na střídačku. Vždyť hrajeme pro radost. Ne, abychom se pomlátili. Je nutné pochopit, že krajskou soutěž nepískají nejlepší rozhodčí, ale ani tam nejsou top hráči. Všichni dělají chyby,“ říká po zkušenosti z úvodu sezony. Jeho tým v premiéře zdolal Hlubokou, následně třikrát padl. „Ve Strakonicích jsme shořeli na přístupu. Doma s Krumlovem už to byl dobrý zápas. Do Pelhřimova jelo pouze jedenáct kluků,“ komentuje výsledky. Místo hokeje potom zavládl nouzový stav. „Nikdy jsem nebyl tak dlouho bez ledu,“ marně hledá alternativu ke vzniklé situaci.
Ladislav Lhota
