28.06.2023
V patnácti pojal myšlenku zakusit život v jiné zemi. Skočil do řeky a musel plavat. Hokejovou šikovností se zadrápl v Českých Budějovicích. Uspěl na zkoušce v Motoru, zahájil středoškolské studium. Rodák z běloruského města Babrujsk překonával úskalí českého jazyka, u maturity se trochu protrápil náročnou gramatikou. Adaptace mezi mantinely nebyla zdaleka tak těžká. Poslední dvě sezony se Jegor Gracholskij (24. 7. 2002) zabydlel v druholigovém Písku.
Č. BUDĚJOVICE / PÍSEK – Základy k provozování nejrychlejšího kolektivního sportu získal v klubu Šinnik Babrujsk a tamním Ledovém paláci, který hostil spolu s Minskem světový šampionát osmnáctiletých 2010. „V Babrujsku máme nádherný zimák s odpovídajícím zázemím. Hrála se tady MHL, mládežnická obdoba KHL,“ připomíná Jegor Gracholskij, jehož jméno a příjmení tvrdošíjně uvádějí hokejoví činovníci do zápisů o utkání ve tvaru Yahor Hrakholski. Přebírá to většina médií beze snahy používat českou transkripci namísto anglické. Ale Dmitrij Jaškin kupodivu není Dmytryi Yashkin, hvězdami byli Charlamov, Michajlov, Jakušev, ne Kharlamov, Mikhaylov, Yakushev.
Do jihočeské metropole se vypravil patnáctiletý Jegor na try out. Odehrál turnaj a dostal nabídku k působení v motorácké mládeži. „Probíral jsem s rodiči, že bych to rád poznal někde za hranicemi. Naskytla se příležitost v České republice. Od začátku jsem tady sám, rodiče mají práci v Bělorusku. První tři roky jsem bydlel společně s dalšíma klukama z Motoru. Musel jsem stále mluvit česky, což bylo pro mě velké plus,“ říká se sotva znatelným přízvukem a bez hledání slov. V Českých Budějovicích získal vlastní byt, letos maturoval na obchodní akademii. „Ústní zkoušku z češtiny jsem zvládl za jedna. Slohovka se taky povedla, jenom didaktický test vyšel až napotřetí,“ usmívá se.
V Motoru okusil extraligu dorostu, postoupil do juniorky a přemýšlel o svých předpokladech dostat se do áčka dospělých. Narazil však na překážky. „Poslední rok v juniorce jsem se nějak nedomluvil s trenérem. Každý z nás měl trochu jiné názory. Rozhodl jsem se odejít do Chomutova, jenže vedení Motoru nesouhlasilo s hostováním. Vedlo řeč pouze o přestupu. Chomutovský klub se potýkal s problémy a nemohl zaplatit tabulkovou cenu za hokejistu, který je posledním rokem v juniorce,“ objasňuje běloruský forvard svůj neúspěšný pokus. Nakonec od sezony 2021–22 našel uplatnění v Písku. Znal už trochu tamní prostředí. Dva roky předtím jezdil ke břehu Otavy na záskok.
Na píseckém ledě viditelně pookřál. V Lize juniorů si zaknihoval třicet devět zápasů včetně play off a zaznamenal třiapadesát kanadských bodů (33 + 20). Přidal dvanáct utkání v druholigovém A-týmu (2 + 5). „Viděl jsem větší pravděpodobnost, že budu hrát druhou ligu v Písku, než extraligu za Motor. V tom je docela rozdíl,“ komentuje přechod do kategorie dospělých. „Když na to koukám zpátky, udělal jsem dobré rozhodnutí. Naskočil jsem do áčka ještě v juniorském věku a udělal nějaké body. Nebyl to špatný start,“ vyjadřuje spokojenost mladík, který prakticky denně cestuje z jihočeské metropole do okresního města vzdáleného padesát kilometrů.
Uplynulý ročník 2022–23 si Jegor Gracholskij vychutnával v základní sestavě píseckých Králů. Ve čtyřiceti duelech nasbíral dvaadvacet bodů (8 + 14). Pod vedením kouče Tomáše Matušíka se celý tým posunul vzhůru. „Měli jsme pořádné tréninky a hodně pracovali na kondici. Za celou sezonu snad jenom ve dvou zápasech nás přebruslil Chomutov a Tábor, jinak jsme přebruslovali úplně všechny soupeře. Projevila se kondička, vůle a charakter. Předchozí rok jsme se zachraňovali posledním zápasem s Řisuty, loni jsme vybojovali předkolo play off. Myslím, že jsme zvedli písecký hokej. Určitě chceme pokračovat v nastoupené cestě,“ ujišťuje i za své spoluhráče.
Králové ukončili suchou část letní přípravy v předposledním červnovém týdnu, ale mladý útočník si nadále přidává tréninky na ledě Hokejového centra Pouzar, které jsou otevřené krajánkům či veteránům. „Chodím pravidelně, je to super,“ pochvaluje si možnost zabruslit si po boku zkušenějších borců. Vedle druholigového Písku může paralelně naskočit za vysokoškolský celek Black Dogs Budweis, neboť se chystá studovat podnikovou ekonomii na VŠTE. „Zatím jsme nic nedomlouvali,“ přiznává perspektivní hokejista. „Do nějakých třiadvaceti bych se mohl vypracovat výš. Když pochopím, že jsem dosáhl svého maxima, budu se věnovat jenom studiu, případně jiným věcem,“ povídá.
Nejbližší cíl Jegora Gracholského je jasný – pomoci druholigovému Písku k dalšímu vylepšení značky. „Zůstal skoro celý loňský kádr, vyměnil se hlavní trenér. Uvidíme, kdo ještě přijde. Koncem července začneme na ledě. Přípravné zápasy ukážou, jak jsme na tom. Můžeme mít dobře natrénováno, ale musíme to prodat,“ uvažuje logicky. Řeší také osobní plány. Šest let žije na českém území, po deseti létech se může ucházet o udělení občanství. „Určitě podám žádost. Srovnal jsem si v hlavě, co chci dělat a kde chci žít. Líbí se mi v Česku a už se cítím jako Čech. Samozřejmě, domov je vždycky domov, ale neumím si představit, že bych teď bydlel v Bělorusku,“ sděluje upřímně.
Ladislav Lhota