06.01.2021
Nadšení a takřka rodinná atmosféra charakterizují klub vystupující pod hlavičkou TJ Hluboká nad Vltavou Knights, který jako jediný bojuje o jihočeské krajské body na nezastřešeném stadionu. Přestože hokejisté s rytířem v erbu zahajují každou sezonu v cizím prostředí a přípravu vlastního ledu konzultují s meteorology, vybojovali dvakrát stříbro (2005, 2017) a jednou zlato (2006). Finále před čtyřmi léty prožíval i současný kapitán Josef Miler (31).
HLUBOKÁ NAD VLTAVOU – Ve zdejším podzámčí, tehdy ještě schwarzenberském, se dva roky před vypuknutím první světové války zrodil Studentský bandy hockeyový kroužek – SBHK Hluboká. Mnoho však nevíme o jeho činnosti. Stopy hlubockých hokejových průkopníků lze lépe sledovat od založení SK Hluboká v roce 1933. Domácí tým si zpočátku půjčoval k zápasům některé borce z Českých Budějovic a hostil své soupeře nejen na Munickém rybníku, ale také na kluzišti v místě dnešních tenisových kurtů. Tam se hrávalo ještě v druhé polovině dvacátého století. Bohužel, stále mírnější zimy přispěly k zániku organizovaného hokeje počátkem osmdesátých let.
Vzkříšení bruslařských aktivit nastalo v polovině let devadesátých, kdy se kolem hlubockého hokeje (ale i fotbalu) začal znovu pohybovat nejslavnější odchovanec a dvojnásobný mistr světa Miroslav Dvořák. Jeho přezdívka Kuki se ujala v názvu arény s umělým ledem, která za více než dvacet let provozu hostila množství nesmlouvavých bitev. Před domácím utkáním Rytířů ve finále play off proti Českému Krumlovu na konci března 2017 ale mrazící stroje už nedokázaly vzdorovat počasí a hrálo se v krajské metropoli. „Byl to zatím největší úspěch naší generace. Jindy jsme se naopak ani nedostali do osmičky,“ rekapituluje Josef Miler, jenž zahájil na Hluboké jedenáctou sezonu.
Postoupit do vyřazovacích kol se hlubockému týmu nepodařilo hned v následujícím ročníku 2017–18, kdy skončil po základní části dvanáctý. O rok později postoupil ze čtvrté příčky, načež ho v semifinále zastavila veselská Lokomotiva. Loni zůstal těsně za branou postupu na deváté pozici. „Naše sezony jsou takové nahoru dolů,“ krčí rameny nositel kapitánského céčka, o které se před ním střídali Petr Bělohlav, Filip Hejda (jediný dosud aktivní pamětník titulu z roku 2006) či Ondřej Žlůva. „Hlavně jsme rádi, že jihočeské hokejové vedení akceptuje specifikum našeho otevřeného stadionu a umožňuje nám první polovinu soutěže sehrát na ledě soupeřů,“ oceňuje Josef Miler.
Před zavedením nouzového stavu na podzim 2020 stihli Rytíři odehrát čtyři zápasy. Z toho posledního v Pelhřimově vytěžili svůj jediný bod po porážce v nastaveném čase. „Naše forma se zvedala. Věřím, že bychom se posouvali do vyšších pater v tabulce. Posílili nás mladí kluci z Motoru a přinesli kvalitu. Možná jsou šikovnější, než my starší,“ usmívá se centr, jemuž statistici napočítali přes dvě stě zápasů mezi krajskými mantinely s bilancí více tři sta kanadských bodů. „Na Hlubokou mě doporučil pan František Dvořák z Vajgaru Jindřichův Hradec, kde jsem odehrál nějaké přáteláky za druholigový tým,“ říká hokejista, jenž prošel mládeží Hradce, Č. Krumlova a Motoru.
Ladislav Lhota
