17.05.2021
Jedním z vrcholů covidové sezony 2020–21 na mezinárodní scéně byl světový šampionát osmnáctiletých, který se uskutečnil v americkém Texasu na přelomu dubna a května. Český tým se dvěma jihočeskými odchovanci, brankářem Oliverem Šatným a obráncem Jakubem Šedivým (kapitán) po slibném úvodu nakonec padl ve čtvrtfinále nelichotivým skóre s příštím mistrem světa Kanadou. Dojmy a postřehy vylíčil kustod Martin Pečínka (47), někdejší ligový bek.
FRISCO / TŘEBOTOVICE – Kustodi mládežnických reprezentací nedisponují centrálním zázemím pro skladování a údržbu jednotlivých částí hokejové výstroje. Čile perou, suší, žehlí (tato slova známe z árie domorodé dívky Traidy, součásti jednoho z operních děl Járy Cimrmana) kde se dá, často v privátních podmínkách. Proto jsme si povídali s Martinem Pečínkou v malé obci pár kilometrů východně od jihočeské metropole. Bývalý obránce ligového Motoru, rovněž Tábora, Písku a Českého Krumlova, tady ještě dva tři dny po návratu ze zámoří dával do pořádku dresy, chrániče a další propriety, aby nadále dobře sloužily talentovaným mladíkům se lvem na hrudi.
V sezoně 1992–93 si budějovický odchovanec odbýval křest mezi mantinely československé nejvyšší soutěže. Za Motor stihl pětadvacet zápasů. Před koncem základní části ho vyřadila salmonelóza. Potom vojančil v Táboře, ročník 1994–95 odehrál v Písku, načež ho zlákalo podnikání. Boty s bruslemi si zašněroval znovu na začátku milénia. Vrátil se do Tábora. Odtud šel zakrátko pomoci Českému Krumlovu s postupem do 2. ligy, kterou si zahrál pod rožmberským hradem v sezoně 2002–03. Pokračoval na úrovni hobby hokeje, přednost dostalo rozvíjení soukromé firmy. Prostředí zimních stadionů jej však nasálo zpátky ve zcela nové roli.
Impulz vznikl při setkání s dlouholetým mládežnickým trenérem, hospodářem a kustodem Jiřím Šrámkem, kterého poslali z tehdejšího Mountfieldu na pracovní úřad. „Vzal jsem ho k sobě do firmy. Neměl už daleko do důchodu. Nakonec ho povolali ještě do vzkříšeného Motoru. Poněvadž byl zároveň kustodem u mládežnických reprezentací, poptal u mě dopravní služby. Vozil jsem hokejové výběry a začal trochu pomáhat Jirkovi. Koukal jsem, jak se co dělá, kde se co fasuje,“ popisuje Martin Pečínka první doteky s profesí kustoda. Časem se spřátelil s hlavním kustodem národního A-týmu Zdeňkem Šmídem, vyrazil na akci s dvacítkou, dál asistoval Jiřímu Šrámkovi. Až přišel osudový telefonát.
V rozehrané sezoně 2019–20 volali ze svazu. Narychlo sháněli kustoda k týmu osmnáctiletých. Byl večer, rozhodnout se musel do rána. Kývl. Za týden již pečoval o mladíky na turnaji v Klášterci, kde vrcholila příprava na světový šampionát. Do amerického Plymouthu loni v dubnu však hokejisty nedonesl žádný letecký spoj. Červenou vystavila covidová pandemie. Druhý pokus nastal letos ve Friscu, moderním předměstí texaského Dallasu. Naše borce trápil nezaviněný výpadek. Od října dělali pouze dřepy a kliky v obýváku, zatímco konkurenti trénovali a válčili o body v soutěžích. Ostrý zápas Čechy potkal až v USA. Podařilo se alespoň zorganizovat kempy ve Vyškově a Litoměřicích.
Zmíněná soustředění zabrala dva měsíce. V bublině, která se plynule přehoupla do americké bubliny. „Kluci nebyli na ledě řadu týdnů. Vypadli ze zápasové praxe. Klobouk dolů před hokejovým svazem a realizačním týmem za dvouměsíční přípravný program obsahující tréninky dvakrát denně plus posilovnu, regeneraci a další prvky. Mančaft vydržel pospolu včetně šampionátu skoro osmdesát dní a celou dobu negativně testovaný, což se mi zdá neuvěřitelné. Celá parta a lidi kolem byli fajn, jenom nám poněkud ujel vlak obsazený světovou hokejovou špičkou,“ krčí rameny kustod výběru U18, jemuž ve funkci za oceánem asistoval Jan Vejvoda vypůjčený z dvacítky.
Česká výprava přiletěla do Dallasu charterovým spojem s několika dalšími týmy. Rovnou do autobusu, rovnou do hotelu. Účastníky skupiny B hostila výšková budova Hyatt Regency. Každý tým obsadil jedno patro, mezi nimi vždy jedna etáž zůstala volná. „Přežili jsme úvodní karanténu a byli natěšení, že to začne. Přípravný duel se Švýcarskem jsme zvládli docela suverénně. Zahráli jsme jasně lépe v obraně, pozvedli si náladu a všechno směřovali k prvnímu zápasu s Němci, ve kterém dali kluci krátce před koncem na 3:1 a prakticky zajistili čtvrtfinále. Následně proti Finům předvedli skvělý nástup. Střeleckou převahu promítli do skóre, ale potom nastal zlom,“ ohlíží se Martin Pečínka.
Ve druhé periodě otočili Finové z 0:2 na 3:2, ale Češi stihli vyrovnat a ve třetí části získali vedení 5:3. Jenže posledních osm minut přineslo z našeho pohledu fatální okamžiky pro vývoj celého turnaje. Tři góly inkasované v oslabení za zbytečné fauly a jedno špatné střídání vygenerovaly porážku 5:6. Jelikož český tým získal už jenom bod po nájezdech s Američany, zbyla mu na postup čtvrtá příčka proti vítězům druhé skupiny Kanaďanům. „Finové předvedli, jak málo potřebují k dosažení gólu. Výsledek nepotěšil, mohli jsme mít šest bodů, ale herně to pořád bylo vyrovnané. Stejně i proti USA. Potom se kolem týmu začali točit agenti. Proti Rusům hráči nastoupili, jako by se nemohlo nic stát.“
Debakl s Ruskem 1:11 na rozlučku se skupinou a čtvrtfinálový výprask 3:10 od Kanady odhalily skutečnou sílu českého juniorského hokeje. „Kluci dostali tvrdou školu. Navíc se úplně nedařilo brankářům. Bohužel, výchova hokejové mládeže ruku v ruce s úrovní dovedností u nás a ve špičkových týmech jsou někde jinde,“ přemýšlí někdejší hráč federální ligy. Ve Friscu pečoval také o dva krajany z táborské resp. soběslavské líhně. „Kuba Šedivý dostal kapitánské céčko a musím říct, že patřil mezi dva nejlepší beky v mančaftu. Vynikal hlavně v defenzivní činnosti. Po lidské stránce byl úplně super. A Olí Šatný? Velmi hodný, fajn kluk, nechybí mu talent, ale gólmanům to letos prostě nevyšlo. Problém je asi v mentalitě.“
Hokejisté viděli Dallas pouze z autobusu při zpáteční cestě na letiště (přiletěli v noci). Příští šampionát osmnáctiletých má pořádat Bělorusko, předcházet bude letní Hlinka-Gretzky Cup v Břeclavi. Martin Pečínka v roli kustoda zřejmě zůstane, pokud prodlouží své angažmá hlavní kouč Jakub Petr. Sestavení realizačního týmu má v kompetenci vládce střídačky. „Výkon funkce kustoda u reprezentačního výběru zabere přibližně sto dní v roce. Nemůže to dělat zaměstnaný člověk ani živnostník, který těžko hledá zástup. Klubové kustody neradi uvolňují chlebodárci. Řeší se to lidmi, kteří jako vlastníci mohou na čas opustit svoje zavedené firmy. To je i můj případ,“ vysvětluje Jihočech.
Ladislav Lhota
