07.02.2014
Díky olympijskému turnaji v Soči mají přestávku přední klubové soutěže. Hokejisté dostali na pár dní volno. Mnozí krajánci se rozjeli do svých domovů. Patří mezi ně i Václav Nedorost, který jž čtvrtým rokem působí v nadnárodní soutěži KHL. Útočník se zkušenostmi z české extraligy a kanadsko americké NHL, který si zahrál také za reprezentační tým a v dresu dvacítky byl dvakrát mistrem světa, se nyní objevil v jihočeské metropoli.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Rodák od Černé věže se věnuje dětem a zařizuje stavbu domu. První týden svých “prázdnin“ ani nenašel čas na trénování. „Chtěl jsem si dát čtyři dny pauzu a malinko se mi to protáhlo. Ve zbývajícím čase ale musím alespoň šlapat na kole. Snad půjdu také na led,“ usmívá se vždy dobře naladěný otec dvou synů, šestiletého Vašíka a dvouletého Adámka, z nichž podle všech příznaků budou taky hokejisté.
Odchovanec budějovického klubu hrál nejvyšší domácí soutěž na mateřském ledě a část kariéry strávil v Liberci. Mezitím si odskočil do zámoří, kde okusil slavnou NHL v barvách Colorada Avalanche a Floridy Panthers. Poslední čtyři sezony má pracoviště v KHL. Z Metallurgu Novokuzněck putoval do popradského Lva, nyní již druhým rokem bojuje za Donbass Doněck, který má sídlo na Ukrajině.
Nemusí na bázu
V letošním ročníku odehrál Václav Nedorost zatím dvaačtyřicet utkání, v nichž nasbíral dvacet kanadských bodů. V mužstvu má velmi dobrou pozici. Loni byl v Doněcku kapitánem. „V létě se vrátil ze zámoří Ruslan Fedotěnko, jeden z nejslavnějších Ukrajinců, který byl patnáct let v NHL a získal dva Stanley Cupy. Teď nosí céčko a pro mě je lepší, že převzal kapitánskou funkci. Nemusím nic vyřizovat. Nikdy jsem na to moc nebyl,“ přiznává Jihočech.
Mužstvo Donbassu tvoří z velké části cizinci, mezi nimiž figurují tři Češi (vedle Nedorosta ještě Tomáš Kašpar a Jan Kolář) a dva Slováci (Ján Laco, Peter Podhradský). Jedním z asistentů hlavního kouče Andreje Nazarova je kdysi velmi známý forvard bratislavského Slovanu Miroslav Miklošovič. Soupisku zaplňují spolu s Ukrajinci a Rusy také Američané, Kanaďané, Lotyši, Finové a Švédové. Ti poslední měli v olympijské pauze smůlu. Kvůli přísným daňovým zákonům nesměli domů, tak se vypravili za teplem do Dubaje.
Po hokejové stránce je Václav Nedorost v ukrajinském klubu spokojený. Na ledě dostává hodně prostoru a za plus považuje skutečnost, že v porovnání s většinou ostatních účastníků soutěže nejsou hráči Donbassu odsouzení k pobytu na pověstných bázách, zcela mimo civilizaci. „Musím zaklepat, na bázu nejezdíme. Zkusili nás dát na hotel v den zápasu, že si po obědě půjdeme všichni lehnout, ale ten zápas jsme prohráli a už nás tam nikdy nedali. Jsme moc rádi. Víme, jak to funguje jinde. Je to úplně strašné,“ otřese jím vzpomínka.
Plave s delfíny
Od roku 2011, kdy došlo k tragédii ruského týmu z Jaroslavle, se v rámci soutěže výrazně zlepšila kvalita letecké dopravy. „Bohužel, muselo se něco stát, aby se to zlepšilo. Hrál jsem v Rusku už rok před tou děsivou událostí a mohu dosvědčit, čím se létalo. Bylo jenom otázkou, kdy k něčemu dojde. Teď se to otočilo o sto osmdesát stupňů. Náš klub využívá speciál Boeing pro dvě stě lidí, ale je nás tam pětadvacet. Hrajeme karty a když letíme dál, natáhneme se každý na trojce a spíme, což je super,“ popisuje cesty za soupeři.
Mimohokejový život v ukrajinském městě považuje Jihočech za příjemný. S oblibou navštěvuje centrum, kde není nouze o zábavu. „Když za mnou přijede rodina, tak beru Vašíka do obchodního komplexu. Celé patro je vyhrazené dětem. Nechybí kluziště, řetízák, centrifuga nebo delfinárium, ve kterém můžeme plavat společně s delfíny. Ulice v Doněcku jsou plné restaurací, ale pokud se vypravíte někam na okraj, uvidíte ukrajinskou realitu,“ připomíná.
Čeští hokejisté v Doněcku chodí za fotbalem. Na stadionu Šachťaru pro více než padesát tisíc lidí se hraje Liga mistrů a působí zde krajánek Tomáš Hübschman. „S Tomášem se občas sejdeme na večeři a dostáváme od něho lístky,“ prozrazuje Václav Nedorost, který si chválí rovněž ubytování v třicetipatrovém věžáku. „Máme pohodlný byt, dole je dětské hřiště a garáže. Dovnitř se nedostane nikdo bez spínače na bránu, hlídá tam security. Cítíme se bezpečně. Považuji Doněck po Petrohradu za nejlepší destinaci v KHL,“ říká uznale.
Půjde i do druhé ligy
Budějovický odchovanec vydělává na východě slušné peníze, ale velmi postrádá rodinu, kterou s ohledem na děti ponechal v domácím prostředí. „Manželka se velmi snaží, ale je jasné, že klukům nikdo nenahradí tátu. Z Vašíka už roste hokejista a když ho vidí Adámek, tak nechce nic jiného než brusličky a hokejku. V letošní sezoně mám štěstí, že nás z klubu pouštějí domů na reprezentační pauzy. Měli jsme volno i na Nový rok. Odloučení od rodiny ale již dlouho psychicky nevydržím,“ naznačuje, že pomýšlí na návrat.
V ukrajinském klubu má Václav Nedorost uzavřenou smlouvu do konce příští sezony a hodlá ji dodržet. „Podle toho, jak se mi bude dařit, bych potom podepsal ještě na rok, maximálně na dva. To je strop. Déle už nebudu nikde cestovat,“ má jasno a nemusí vůbec přemýšlet o svém dalším působišti. „Nepůjdu jinam než do Budějovic. Nevadí mi první liga, ani druhá liga. Kdyby to tady snad s hokejem nedopadlo, tak skončím úplně. Ale nebojím se, když vidím, s jakým elánem to vedou moji bývalí spoluhráči,“ nedělá si starosti.
Hokejové dění pod Černou věží bedlivě sleduje. Loni se podílel na zakoupení prvoligové licence a během soutěžních přestávek v KHL několikrát stihl navštívit zápas Motoru. Viděl jenom porážky. „Ale hra nebyla špatná. Třeba s Bolkou nebo naposledy s Benátkami. Když čtu výsledky, tak nechápu, že mužstvo doma nedalo gól. Kdo mě příjemně překvapil, jsou diváci. Až mi šel mráz po zádech, jak úžasně fandili. Klobouk dolů. Před deseti léty, když jsme dvakrát prohráli, přistál nám kelímek na hlavě,“ vybavuje si.
Za tříslo dostal kopr
Na podzimním Karjala Cupu oblékl reprezentační dres, ale tuto součást sportovní kariéry už neřeší příliš vážně. Možná i vzhledem k tomu, že za měsíc oslaví dvaatřicáté narozeniny a jeho perspektivy se snižují. „Vždycky rád nastoupím za nároďák. Na druhou stranu při těchto akcích přicházím o možnost být s rodinou. Ke všemu turnaj ve Finsku se mužstvu nepovedl a natrhl jsem si tříslo. Jeden zápas jsem nemohl hrát a vynechal jsem dalších šest v lize. Od vedení klubu jsem za to dostal pořádný kopr,“ líčí své trable.
Manažeři Doněcku neradi slyší, když jeden z herních sloupů Donbassu dostane pozvánku do reprezentace. Oficiálně mu nemohou bránit, aby ji využil, ale zdůrazňují, že ho potřebují zdravého. Jsou opatrní, neboť Václav Nedorost má smůlu na zranění a v minulosti se hodně potýkal s bolavými koleny. „Měl jsem zánět v kolenou, bylo to v kostech. Skoro dva roky jsem pořádně nehrál. Teď už je to šest let, co to úplně odešlo, ale určité věci nedělám a na kolena si dávám pozor,“ vychází s pravdou ven.
V pondělí 10. února odlétá Václav Nedorost zpátky na Ukrajinu. Čekají ho dva týdny dvoufázového tréninku s mužstvem a potom závěrečná čtyři utkání základní části KHL – v Praze se Lvem, v Bratislavě, Rize a Moskvě. „Loni jsme nepostoupili do play off o jediný bod. Letos již máme zajištěnou účast, ale pořád bojujeme o první čtyřku, abychom mohli začínat na domácím ledě,“ vysvětluje, že je pořád o co hrát.
Ladislav Lhota
