01.11.2013
Oddíl ledního hokeje Spartak Soběslav (tak zní přesný název) patří k tradičním účastníkům nejvyšší krajské soutěže mužů. Po loňské vcelku úspěšné sezoně, v níž se tým z města, které má ve znaku rožmberskou růži, umístil čtvrtý na konci základní části, avšak v prvním kole play off podlehl Radomyšli 1:2 na zápasy, se Soběslavští zatím trápí. V tabulce jsou desátí z dvanácti, po šesti kolech mají šest bodů a velmi pasivní skóre 13:39.
SOBĚSLAV – Před stávajícím ročníkem nedošlo v kabině k velkým změnám. Aktivní činnost ukončil forvard Jiří Šonka a dočasně z kádru vypadl dlouhodobě zraněný obránce Michal Karpíšek, který má vleklé potíže s koleny. Jako posila přišel do obrany třiadvacetiletý Michal Hastrman, jenž loni působil v druholigovém Jindřichově Hradci. Po roční pauze vyplněné léčbou rakovinového onemocnění se vrátil dvaadvacetiletý útočník Martin Kučera.
Zapojují se také junioři Křiklán (brankář), Dedek a Chalupský. Mužstvo je složené téměř výhradně z hokejistů, kteří vyrostli na soběslavském ledě. Výjimku tvoří zmíněný bek Hastrman a brankář Jiří Dvořák, odchovanec hradeckého Vajgaru. Tato skladba však představuje určitou nevýhodu, neboť většina domácích hráčů ve své kariéře od mládežnických kategorií po dospělé nepoznala jiný hokej než na krajské úrovni. „Ostatní týmy nás často přehrávají díky tomu, že mají zkušenější borce,“ připomíná trenér Jiří Macháček.
Mužstvo letos doplácí nejen na nevyzrálost, ale také na zranění. První zápas doma proti Strakonicím vyhrálo 5:4 po dobrém výkonu, avšak odstoupil útočník Jan Stoklásek se zlomenými žebry a propíchnutou plící. Do boje by měl znovu zasáhnout nyní o dušičkovém víkendu v duelu s HC Žirovnice. Ve druhém kole na píseckém ledě ztratila Soběslav dva klíčové hokejisty – rychlého a důrazného zadáka Šimona Prokůpka, jenž od té doby nuceně odpočívá se zlomeným zápěstím, a útočníka Martina Brunera, který dostal koňara.
Hra dozadu je alibistická
V Písku museli Soběslavští spolknout debakl 1:10. „Bez dvou zraněných a třech vyloučených se nám úplně rozbil systém. Dohrávali jsme na dvě pětky,“ nerad vzpomíná Macháček, jenž vede Spartak od začátku minulé sezony. Jeho svěřenci následně doma zdolali humpoleckou Jiskru 4:2, ale potom si dojeli pro hladkou porážku 0:6 do sousedního Veselí, na vlastním ledě se nechali roznést krumlovským Slavojem v poměru 2:9 a také v Budějovicích dostali příděl 1:8 od David Servisu.
Pod střechou Hokejového centra Pouzar nehráli spartakovci tak mizerně, jak může napovídat výsledek. Stačilo proměnit více šancí a mohlo to být alespoň 5:8. „Máme problém s tím, že nejsme schopní vstřelit důležitý gól ve chvíli, kdy je skóre nerozhodné nebo prohráváme o jeden či dva góly. Ubližuje nám také spousta vyloučených kvůli vlastní nedisciplinovanosti a nedaří se nám hra dozadu, která je příliš alibistická,“ vypočítává trenér nedostatky soběslavského souboru.
Přesto se dívá do nejbližší budoucnosti s nadějí. „Věřím, že mančaft se zvedne a půjdeme nahoru herně i výsledkově. V poslední době se scházíme na trénincích ve větším počtu než na počátku sezony. Mělo by se to projevit,“ říká Macháček, jenž spolu s asistentem Davidem Pánkem – ten se připojil k týmu během uplynulé sezony – svolává hráče na led každé úterý, čtvrtek a pátek. Mnozí mladíci dohánějí manko z letní přípravy, kterou prakticky neabsolvovali. Nechtělo se jim, nebo měli pracovní povinnosti.
Soběslav není favoritem Krajské ligy, ale cíl má podobný jako všichni účastníci: postoupit do vyřazovací části. „To je naše základní motivace. Potom uvidíme. Play off považuji za zrádnou soutěž, kde také trochu rozhoduje štěstí a významnou roli představuje momentální forma, která se buď povede nebo nepovede načasovat,“ zamýšlí se kouč Jiří Macháček, jenž pochází z Tábora a před dvěma dekádami se usadil u soutoku Černovického potoka s řekou Lužnicí.
Ladislav Lhota
