Věřil jsem, že ještě mám týmu co dát, říká odcházející Petr Vampola

27.03.2018

Hokejovou scénu chtěl Petr Vampola opustit už před rokem. Po odchodu z Mladé Boleslaví nebruslil sedm měsíců. Na podzim však neodolal nabídce Mariana Jelínka, nového trenéra Motoru, který jej zlákal do přebudované sestavy jako jednoho z lídrů. Pod Černou věží pomáhal s návratem mezi elitu v sezoně 2004 – 05. Tehdy stihl dvaadvacet zápasů a tři góly. V ročníku 2017 – 18 přidal pětatřicet startů a deset gólů. Označil je za poslední v kariéře.


ČESKÉ BUDĚJOVICE – Šestatřicetiletý rodák ze Žďáru nad Sázavou (21. ledna 1982)  vstoupil do vrcholového hokeje na počátku milénia v barvách Vsetína. Potom se převlékl za Bílého Tygra v Liberci, nosil dres Plzně, znovu  Liberce a Mladé Boleslavi. Získal tři mistrovské tituly (Vsetín, Plzeň, Liberec). Mezitím si kratičce odskočil na baráž do Kladna a dvakrát pobyl v jihočeské metropoli. V zahraničí nastupoval za Traktor Čeljabinsk, Avangard Omsk, Salavat Julajev Ufa, Timra IK, Servette Ženeva, Vaxjö Lakers. Nejslavnější chvíle prožil na MS v Německu 2010, kde po boku Jaromíra Jágra vybojoval zlato. Do sbírky přidal i bronz z MS na Slovensku o rok později.

Po vyřazení v semifinále play off WSM Ligy dostali hráči Motoru pár dní volna. Od posledního březnového pondělí se mužstvo vrátilo do tréninkového procesu, ale bez vás. Souvisí to s avizovaným odchodem?
V play off jsem měl problémy s koleny. Hrál jsem pod práškama. Dávám se teď dohromady, abych byl zdravotně zase v pohodě. Uvidíme, jak se to vyvine a jaké plány nám předloží klubové vedení. Spolu s dalšími hráči jsme vázaní smlouvou do konce dubna, takže plníme pokyny. Mohu ale potvrdit, že v tuto chvíli jsem rozhodnutý skončit s hokejem. Nevím, co by se muselo stát, abych ještě pokračoval.

Nenastoupíte ani v mateřském Žďáru nad Sázavou, kde vyvěsili váš dres pod stropem haly?
Ne, to vůbec. Žiju v Praze, kde mám rodinu. Na jihu Čech jsem strávil pět měsíců jenom s desetiletým synem Matějem. Hrál za žáky Motoru a stále tady chodí do školy. Nosím trochu v hlavě, co budu dělat dál. Myslím, že jsou důležitější věci, než hokej. Něco jsem dokázal a už to není o tom, abych se někde plácal.

Motor znovu nenaplnil naděje a nenabídne fanouškům extraligu. Letos to byl pátý neúspěšný pokus v řadě. Zmrazila vás hodně prohraná série s Kladnem?
Pořád cítím obrovské zklamání. Na druhou stranu mi udělalo radost velké množství zpráv, které mi přišly od lidí. Napsali mi nějaké věci a bylo těch zpráv opravdu strašně moc, což mě potěšilo. Ti lidé viděli, že dělám všechno pro úspěch. Samozřejmě, výsledek je takový, že jako tým jsme nesplnili cíl.

Kde se dají vystopovat příčiny semifinálového nezdaru?
Asi nejsem člověk, který by měl k tomu uvádět nějaké názory. Za sebe mohu říct jenom to, že Kladno mělo něco, co nám chybělo. Nebylo to v tom, že by soupeř disponoval kvalitnějším týmem nebo lepšími hráči. Prostě měl něco, co my ne. Mužstvo tvoří pětadvacet hráčů a všichni musejí dělat, co si řeknou. Kladno to dělalo líp.

Rozdíl byl v týmové chemii?
Nevím. Určitě všechna play off, baráže nebo šampionáty jsou o tom, jak se poskládá tým, jaká je parta. Těch faktorů je strašně moc. Vždycky, když jsem něco vyhrál nebo dokázal v hokeji, byl tým nějak spojený a bylo tam něco výjimečného. Hokej je týmový sport a všechno tam musí být propojené na jedničku. Pokud není to nastavení úplně takové, jaké by mělo být, těžko se něčeho dosahuje. Zvláště v dnešní době, kdy se hokej posouvá strašně dopředu. Ve vyrovnaných partiích rozhoduje taktika a řada maličkostí. Potvrdily to nedávné série play off v extralize, třeba Pardubice s Třincem. Mladý tým proti zkušenému a hrálo se na sedm zápasů.

Poslední čtvrtina základní části WSM Ligy naznačila, že Motor se blíží k vrcholu sezony spíše v klesající, než rostoucí formě. Nebylo to dobré znamení.  
Vzniklo to i tím, že jsme se chystali na play off. Zkoušely se nějaké věci. Míchala se sestava, hledali jsme nejlepší složení. Dovolím si říct, že i po tom nepovedeném konci základní části a hlavně čtvrtfinálové sérii s Havířovem jsem měl dobrý pocit a věřil tomu, že mužstvo se nastavuje na správnou notu, abychom šli společně za naším snem a cílem. Havířov nehrál špatně, produkoval nepříjemný hokej. Nebylo to úplně lehké, ale čtyři z pěti zápasů jsme zvládli fakt dobře. Bohužel, s Kladnem chybělo i trochu štěstíčko. V prvních dvou zápasech jsme nebyli horší. Měli jsme jeden z nich vyhrát a série by vypadala jinak. Jenže to jsou kdyby. Prostě nás Kladno porazilo. Je-li člověk soudný a férový, tak uzná, že soupeř nás předčil něčím, co jsme my neměli. Proto postoupil.

Za České Budějovice jste bojoval o extraligu podruhé. Sezona 2004 – 05 asi byla v lecčems jiná, než ta letošní, že?
Tenkrát to byl tým několika pětek top hráčů v čele s klukama z NHL. Nastupoval Venca Prospal, Radek Dvořák, Andrew Ference, Standa Neckář, výborný Eda Turek v brance. Já jsem přišel na výpomoc jako mladý kluk a měl jsem roli dělníka. Mlátiče. Bylo to jiné, ale taky strašně těžké. V play off jsme měli namále s Chomutovem, utekli jsme hrobníkovi z lopaty. Ukázala se tam ta týmovost a přiklonilo se i štěstíčko. Letos jsem se ocitl v jiné pozici, vzali mě za lídra a můžu za sebe říct, že jsem dělal maximum. Strašně mě mrzí, že se to nepovedlo. Pro lidi a pro město, protože Budějovice si zaslouží extraligu. Fanoušci a podmínky jsou tady neskutečné.

Váhal jste nad pozváním do Motoru loni na podzim?
Byl jsem přesvědčený, že nebudu hrát dál. Sedm měsíců jsem nebyl na ledě. Ale zavolal mi trenér Jelínek, kterého velice respektuji, a spojil jsem si to s tím, že jsem vzal s sebou syna. Víc aspektů mě vedlo k tomu, abych se na stará kolena pokusil pomoct Budějovicím. Věřil jsem, že ještě mám týmu co dát. Dostal jsem nabídku rovněž z Kladna, ale cítil jsem, že Jihočeši chtějí hrozně moc postoupit a mají o mě zájem. Spojil jsem si ty věci dohromady a proto jsem přišel.

Ladislav Lhota


Krátké zprávy
19. 06. 2018 Martin Beránek, Jakub Čížek, Šimon Kubíček, Pavel Novák a Matěj Toman z budějovického Motoru dostali pozvánku na tréninkový kemp reprezentačního týmu U18, který se uskuteční v Kravařích od 24. do 30. června. Jedním z asistentů hlavního kouče Aloise Hadamczika je budějovický Radek Bělohlav.
18. 06. 2018 Odchovanec Jindřichova Hradce Michal Švihálek, jenž před časem nastupoval v 1. lize za budějovický Motor, prodloužil své aktuální působení ve slovenské extralize. Pětadvacetiletý důrazný forvard po dvouletém pobytu v Žilině nyní přechází do týmu Nových Zámků.
17. 06. 2018 Českobudějovický odchovanec Roman Horák ml. opouští KHL a po čtyřech sezonách v Podolsku, kde mu skončila smlouva, míří do švédské Elitserien. Bude nastupovat za tým Vaxjö Lakers. Sedmadvacetiletý centr se zúčastnil posledních dvou světových šampionátů a olympiády v Pchjongčchangu, v minulosti okusil také zámořskou NHL v barvách Calgary a Edmontonu.
Archiv krátkých zpráv...
Partneři
Nejčtenější články Videogalerie Ikona pro váš web