05.05.2022
V srpnu oslaví devětašedesáté narozeniny. Kde jinde, než v Jirnech u Prahy, odkud neodešel nikdy natrvalo. Hokejový výuční list získal v pražském I. ČLTK, dospělou hráčskou dráhu prožil v Dukle Jihlava a ozdobil ji pěti mistrovskými tituly. Vysoký kredit a uznání v trenérské profesi si vydobyl nejen úspěchy – třikrát přivedl Spartu ke zlatu v extralize – ale hlavně vstřícným a lidským přístupem ke svému okolí. Výraznou stopu zanechal také na českém jihu.
JIHLAVA – Dres vojenské Dukly nosil od jednasedmdesátého do pětaosmdesátého. Jeho parketou bylo bránící levé křídlo, centra mu dělal velmi často Jaroslav Holík. Nejvyšší domácí soutěž hrál pouze za tým z Vysočiny, proto nemohl chybět při loučení s Horáckým zimním stadionem při Grand finále v sobotu 30. dubna 2022. Do jihlavských Smetanových sadů přikvačily mnohé osobnosti spojené s klubem a spolu s fanoušky uctily kultovní stánek, který sloužil od roku 1955, v nejbližších týdnech a měsících však zmizí pod koly bagrů. Františka Výborného jsme zastavili po skončení obří autogramiády. „Mám se dobře. Užívám si volna a vnoučat,“ vykouzlil úsměv.
V rodných Jirnech, kde začínal kdysi bruslit na zamrzlém rybníku, pečuje o dům se zahradou. „Jarní počasí už nabízí více možností k pohybu. Nejvíc se těším na léto. Všude kolem je krásná příroda. Vedle zahradničení mohu vyrazit do klánovického lesa, dobře se tam jezdí i na kole,“ vypočítal přednosti svého bydliště. Otec pětinásobného mistra světa Davida Výborného, tchán mistra světa Jaroslava Hlinky a dědeček Nicole Hlinkové, hokejové dorostenky pražské Sparty, si plnými doušky užívá důchodu. Po více než třech desítkách let trenérské praxe opustil náročné řemeslo, stále však zůstává ve spojení se známým prostředím v roli konzultanta prvoligové Poruby.
Druhý ostravský klub po extraligových Vítkovicích byl v sezoně 2019–20 jeho poslední trenérskou štací. „Když jsem končil v roce 2018 ve Spartě, řekl jsem, že už nechci trénovat. V Porubě to byla vysloveně kamarádská výpomoc. Nechal jsem se ukecat od Pavla Hinnera a v lednu 2020 jsem šel dodělat sezonu po Miloši Holaňovi. Došli jsme do play off proti Jihlavě a za stavu 1:1 na utkání všechno zastavil covid,“ zrekapituloval nestandardní loučení. Přesto nadále spolupracuje s Porubou. „Nechci už stát na střídačce, ale sleduji výkony mužstva, když hraje na českých stadionech. Sem tam vyrazím pendolinem také do Ostravy. Konzultuji s trenéry některé detaily,“ popsal pracovní náplň.
Největší zápasovou porci odkoučoval František Výborný ve Spartě. Pět sezon na sklonku trenérské kariéry plus jeden rok jako poradce vystřihl v Mladé Boleslavi, kam to má blízko z domova. V extralize vedl i Havířov, Litvínov, Pardubice. Působil ve slovinské Jesenici, dirigoval tamní národní tým. Vděčně vzpomíná na období strávené v Českých Budějovicích. „To byly úžasné tři sezony,“ rozsvítily se mu oči. „Nechtělo se mi tam, měl jsem trošku obavy ze specifického prostředí, ale předčilo to moje očekávání. Cítil jsem se bezvadně a myslím, že jsme hráli vždycky během sezony solidní hokej. Nedařilo se v play off. Hráči nebyli dost hladoví, neprošli jsme do druhého kola,“ zalitoval.
Českobudějovické hokejisty dostal na povel v listopadu 2009 po Jaroslavu Jágrovi, který na dva duely zaskočil místo odvolaného Jana Tlačila. K ruce dostal asistenta Milana Kupku a společně řídili celek z Budvar arény do konce sezony 2011–12. Jednu chvíli se zdálo, že František Výborný nedotáhne svoji misi kvůli trablům s kolenem. „Zachránila mne paní Švestková ze Sedlece nedaleko Budějovic. Bohužel, doslechl jsem se, že zemřela minulý rok. Doktoři už se těšili, jak si nabrousí skalpel, ale já se dodnes bráním chirurgickému zákroku. Nechce se mi do toho. Snažím se trošku sportovat a udržovat, abych se vyhnul operaci,“ přiznal svůj postoj.
Do srdce se mu vrylo přátelství s internacionálem Miroslavem Dvořákem, dlouholetým pilířem obrany a kapitánem ligového Motoru. Padli si do noty v době Jihočechovy vojenské služby v Dukle Jihlava (1972–74). Dali se dohromady s celými rodinami, navštěvovali se, trávili společné dovolené. „Vždycky to mělo velké rozměry, jak to chodívá na českém jihu. Když nás Míra opustil, byl to hrozný okamžik. Uplynulo už tolik let,“ povzdechl František Výborný nad předčasným odchodem skvělého parťáka, jenž prohrál boj s těžkou nemocí. Rodiny však zůstaly v kontaktu. „Při působení v Budějovicích jsem si pronajal domek na Hluboké. U Dvořáků jsme byli s manželkou pečení vaření.“
Ladislav Lhota
