28.01.2015
Ve finiši základní části 1. ligy se budějovický Motor trochu zadrhává. Poslední půltucet zápasů prošli Jihočeši s bilancí třech porážek, dvou vítězství za tři body a jednoho úspěchu v prodloužení. Dlouho se drželi na druhé příčce tabulky, ale teď o ni musí perně bojovat s Kladnem. Zbývají tři kola a zezadu se tlačí další konkurenti Jihlava a Třebíč. Náročné duely, jako ten doma s Havířovem, pokládá útočník Michal Švihálek za užitečnou prověrku před play off.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Z úterní předehrávky 49. kola nakonec hráči Motoru vyrvali dva body, když ve druhé minutě prodloužení zaznamenal vítěznou trefu kapitán Josef Straka, ale dvakrát v průběhu utkání prohrávali a měli strach o výsledek až do závěru. Při odchodu z ledové plochy ani přiliš nejásali, ve tvářích se zračila spíše únava. „Poslední období jsme odehráli prakticky na tři lajny, nakupila se zranění. Dnešní výkon nebyl ideální, zvedli jsme se až ve třetí třetině,“ uvedl Michal Švihálek po boji s AZetem.
Přestože Budějovičtí absolvovali druhý mistrovský zápas během čtyřiadvaceti hodin (48. kolo bylo na programu v pondělí 26. ledna) a nebyli zdaleka kompletní, nezbývalo jim na cestě za výhrou nic jiného, než vydat všechny síly. Mužstvo Havířova mělo v nohách také dva duely ve dvou večerech a lepilo sestavu z juniorů, ale kladlo tuhý odpor. „Soupeř díky mladíkům hodně bruslil. Hrál tvrdě i technicky. Takové zápasy jsou užitečnou prověrkou před play off,“ bylo jasné Švihálkovi.
Bez zraněných forvardů Martina Heřmana a Roka Pajiće museli domácí trenéři přeskupit jednotlivé řady. Ještě ne dvaadvacetiletý Michal Švihálek se v rámci perestrojky ocitl na levém křídle vedle matadorů Josefa Straky a Tomáše Nouzy. Možná i proto nebyl na ledě tolik vidět jako v předchozích utkáních. Projevila se nesehranost. „Vždycky to chvíli trvá, než si hráči na sebe zvyknou, i když tak nějak víme, co můžeme od sebe čekat. Nastoupil jsem vedle dvou hvězd našeho týmu i celé ligy, ale věřím, že si to sedne,“ pravil vyrovnaně.
Předchozí dva zápasy doma s Benátkami a Kadaní v očích fanoušků udělaly hvězdu také z Michala Švihálka. Neskóroval, ale vynikl v boxersko-zápasnických vložkách s Danielem Miškovským resp. Jakubem Chrpou. Naložil jim vrchovatě. „Pokud někdo půjde do Nouzíka nebo do Stračeny, tak to vezmu rád, než aby se prali oni a zranili se. Ale nejsem tady od toho, abych se pořád mlátil. Je pravda, že jsem to párkrát zkusil. Při první bitce mezi chlapama jsem nestačil sundat rukavice a byl jsem na kolenou,“ pousmál se.
Rodák z Jindřichova Hradce, odkud v 8. třídě přešel do Českých Budějovic a tam vyrostl do juniorské reprezentace (účastník dvou mládežnických šampionátů), má za sebou tři sezony v extralize. Dvě odehrál pod Černou věží a třetí, loňskou, v Hradci Králové. Potom zamířil o soutěž níž a hostuje v Motoru. „Loni jsem měl hodně startů, ale neprosadil jsem se v kanadském bodování. Myslím, že mi prospěl návrat do mateřského klubu,“ svěřil se Michal Švihálek, jehož mladší bratr Kevin je útočníkem Vajgaru a bratranec Jiří chytá za Kladno.
Ladislav Lhota
