26.11.2020
Ve stínu covidové pandemie si letos v Českém Krumlově jen potichu připomněli osmdesát pět let organizovaného hokeje pod hradem pánů z Růže. Pravdou ale je, že němečtí obyvatelé tady bruslili v době meziválečné již o pár let dřív. Po válce se Krumlovští nadlouho zabydleli v okresním přeboru a teprve na sklonku 20. století našli své místo v krajské konkurenci, kde si těžko lze představit play off bez účasti Slavoje. Sedmou sezonu je kapitánem Jiří Vondřich (48).
Č. KRUMLOV – Z okresní úrovně se A-mužstvo Slavoje vymanilo po roce 1975, který byl zlomový díky otevření stadionu s umělým ledem. Střechu dostal v devětadevadesátém a zanedlouho se hokejisté probojovali do 2. ligy. Třetí nejvyšší celostátní soutěž je přivítala zrovna po povodních roku 2002, kdy se krumlovský stadion na pár dní ocitl nikoliv nad, ale spíše pod Chvalšinským potokem, což stavbu poznamenalo devastujícím způsobem. Slavoj zůstal druholigový jedinou sezonu. Ve skupině Střed skončil poslední, dvanáctý, se ztrátou jednadvaceti bodů na jedenáctý Spartak Pelhřimov. Na brány 2. ligy znovu klepal v kvalifikaci 2016–17, tehdy však uspěli Letci z Letňan.
V následujícím ročníku podlehli Krumlovští ve finále Krajské ligy týmu Strakonic, předloni vypadli ve čtvrtfinále s pozdějším vítězem Vajgarem Jindřichův Hradec, loni je znovu ve čtvrtfinále zastavily Strakonice. Letos byla nejvyšší jihočeská soutěž přerušená po nekompletních pěti kolech. Pokud se dohraje v jakékoliv podobě, může se Slavoj řadit k favoritům. „Určitě budeme schopní bojovat o špici. Přišly posily z David Servisu, máme hodně dobrý kádr s řadou šikovných i zkušených borců. Jenom si neumím představit, že by se hrála základní část bez play off. Teprve vyřazovací série dodávají každé sezoně patřičný náboj a emoce. O tom je přece hokej,“ povídá Jiří Vondřich.
Osmačtyřicetiletý křídelník se možná stane doyenem Krajské ligy. Pokud nenastoupí o sedm let starší nezmar Vladimír Pešl, který ještě loni sbíral starty v dresu Vimperka. „Hráli jsme s Láďou před víc než čtvrtstoletím za Strakonice. Už tenkrát mi připadal starej,“ chechtá se rodák z Kladna, jenž začínal s hokejem a dalšími sporty ve Slovanu Louny. S přechodem na druhý stupeň základní školy zamířil do budějovického Motoru a od té doby je Jihočechem. V dorostu válel za KDPM stejnou soutěž jako Motor, v osmnácti šel na vojnu. „Klub mi nevyřídil žádnou Duklu, ale naštěstí jsem narukoval do Strakonic, kde si mě vytáhl do civilního týmu pan Rybáček starší,“ konstatuje vděčně.
Na strakonickém ledě zahájil Jiří Vondřich bohatou seniorskou kariéru. Pomohl vybojovat 2. ligu, kterou si tam zahrál v zimě 1993–94. Následovalo milevské období 1994 až 2006 s krátkými návraty do Strakonic. Mezi angažmá v rakouských týmech Silzu resp. Oberlandu a německém Waldkirchenu se vešly dva roky v Písku, dohromady to dalo patnáct druholigových sezon. Letos si zaknihoval jedenáctý ročník v kraji. Sezonu strávil na Hluboké, posledních deset v Českém Krumlově. Sedm s céčkem. „Hokej mě pořád naplňuje. V létě hraju tenis nebo fotbal. Nedokážu sedět doma,“ vykládá otec dvou synů (11 a 9) a spolumajitel Propagačního podniku v Českých Budějovicích.
Ladislav Lhota
