14.10.2013
Historie nezná mnoho trenérů, kteří přišli na ligovou střídačku do Českých Budějovic jako takzvaní přespolní a dokázali svými výsledky, ale zejména lidským vystupováním naklonit na svoji stranu širokou sportovní veřejnost, která na ně s úctou vzpomíná i po jejich odchodu na další štaci. K výjimkám rozhodně patří František Výborný, jenž působil pod Černou věží od podzimu 2009 do jara 2012.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Letos šedesátiletý kouč, který byl starším generacím známý jako útočník Dukly Jihlava nebo reprezentačního béčka, a později jako dirigent ze střídačky přivedl k několika mistrovským titulům pražskou Spartu, úspěšně působil u dalších týmů v extralize a velmi dobré jméno si udělal také ve Slovinsku, se znovu vrátil do Budvar arény. Tentokrát v roli hlavního lodivoda Mladé Boleslavi coby soupeře domácího Motoru ve druhé nejvyšší soutěži.
Výsledek vyrovnaného duelu strhli Budějovičtí na svoji stranu až po samostatných nájezdech a za konečné skóre 5:4 si připsali dva body do tabulky. Vedoucí postavení ambiciózního týmu z města automobilů tím však neohrozili. „Myslím, že to bylo slušné utkání. Bylo vidět, že domácí jsou připravení takticky. Snažili se hrát tak, abychom nemohli těžit z přesilových her. Naopak my jsme zbytečně chodili na trestnou lavici a nedostali se do rytmu, ve kterém dokážeme předvádět lepší hokej,“ hodnotil Výborný.
Při odchodu z Českých Budějovic na jaře 2012 zkušený harcovník prohlašoval, že je unavený trénováním a již nevkročí na střídačku. Leda by to bylo někde poblíž jeho rodného domu v Jirnech u Prahy, který dodnes obývá. Předsevzetí mu nevydrželo dlouho. Od nové sezony převzal tým Mladé Boleslavi. „Proti svému vyhlášení jsem se neprohřešil. Vždyť Boleslav mám kousek od chalupy. Cesta mi trvá dvacet minut,“ usmíval se v krátkém rozhovoru po utkání s Motorem.
Kvalita je i v Budějovicích
Zástupci středočeského klubu jej tehdy kontaktovali po sestupu z extraligy a zahráli trochu na příbuzenskou strunu, neboť boleslavský dres obléká Výborného syn David, pětinásobný mistr světa. „Přišli za mnou a domluvili jsme se docela rychle. Chtěl jsem jim pomoct, samozřejmě i proto, že v týmu je David. Důležité bylo, že dva měsíce předtím jsem vůbec nemyslel na hokej a parádně jsem si odpočinul. Odjel jsem na takovou delší dovolenou a vyčistil si hlavu. Dnes jsem rád za svoje rozhodnutí,“ pravil upřímně.
V baráži o postup do extraligy boleslavský tým sice neuspěl, ale trenér dostal důvěru k pokračování v nelehké práci a připravuje své svěřence ke druhému pokusu. „Loňská sezona nebyla špatná, přestože jsme nepostoupili. Po určité skepsi se lidé znovu naučili chodit do hlediště a zatím to v Boleslavi funguje. Znovu se o to popereme, i když soutěž se hodně vyrovnala. Přibylo mančaftů s kvalitními kádry, což vidíme i v Budějovicích, kde mají skvělé hráče s bohatými zkušenostmi,“ uvedl s respektem.
Na jižní Čechy nedá dopustit
Každodenní hokejový shon nedopřává Františku Výbornému mnoho času na vzpomínání. „Nikdy jsem se vzpomínkami příliš neprohraboval, ale v Budějovicích jsem prožil krásné roky a musím říct, že kdykoliv sem přijedu, tak mnozí lidé mě vyhledají a chtějí mě alespoň pozdravit, což je příjemné a velmi si toho vážím. Člověk má dobrý pocit, že tady odvedl seriózní práci a sklízí za to vděk. Byl jsem tady moc spokojený a klukům pořád fandím. Tedy pokud zrovna nehrají proti nám,“ zamrkal šibalsky.
Bývalý budějovický kouč letos v létě s napětím sledoval dramatický odsun extraligového klubu z jihočeské metropole na východ Čech a také vznik nového Motoru. „Hráli jsme tady v srpnu přátelák a zrovna v ten den tady byla vypjatá atmosféra. Průběžně jsem také mluvil s některými hráči, kteří museli jít do Hradce Králové. Sami se ptali, jestli by byl o ně zájem. Těžko se však hledalo řešení. Jde o peníze. Za hráče chce každý inkasovat tabulkovou hodnotu a proti tomu stojí omezené finanční možnosti,“ litoval.
František Výborný se nikdy netajil vřelým vztahem nejen k jihočeské metropoli, ale k celému kraji. V mládí zde trávil prázdninové dny a později se jeho velkým kamarádem stal spoluhráč z vojny Miroslav Dvořák, dlouholetý budějovický kapitán. „Na jižní Čechy nedám dopustit. Při cestě na letošní dovolenou jsem se tady zastavil u známých, nikdy nevynechám takovou příležitost. Stále udržuji kontakt s rodinou Dvořáků a volám si s dalšími lidmi,“ přiznal na rozloučenou.
Ladislav Lhota
